Roboti připraví o práci v Česku asi půl milionu lidí. Které profese to odnesou nejvíce?
Mezi první vlnu inovátorů v Česku patří bezesporu firmy Bosch, Arburg, Siemens nebo TPCA Kolín, které robotizaci již aktivně využívají. Stroje připravené na Průmysl 4.0 si nyní české podniky pořizují i v případě, že to zatím nedává ekonomicky smysl. „Chtějí mít něco, co mohou ukazovat, nebo jim to nařídila mateřská společnost,“ říká Jiří Petránek, šéf českého zastoupení německé firmy Festo, jednoho z největších globálních výrobců automatizační techniky.
V této souvislosti však nastupují též teorie o tom, které profese robotizace nejvíc ovlivní a ohrozí. A co to bude znamenat pro všechny ostatní.
Některé obory vymizí zcela
Podle dosavadních studií jsou na předních příčkách u mužů ohroženi kováři, dělníci, obsluha pojízdných zařízení, mechanici, údržbáři či montéři. U žen jsou to profese administrativní, následovány odbornými ekonomickými pracovnicemi a dělnicemi. Jako perličku uvedl Aleš Chmelař z Úřadu vlády obor, který se například v USA naprosto vytratil. Právě kvůli digitalizaci a robotizaci. „V Americe již téměř neuslyšíte o práci stenografů. Nahradili je moderní nahrávací metodou a digitalizací.“
Chmelař také zmiňuje další možný důsledek průmyslové revoluce, který může působit spíš jako úryvek ze sci-fi knížky nebo filmu. „Jsou odhady, že v roce 2060 může dojít k takzvané singularitě, tedy k momentu, kdy procesní kapacita počítačů převýší kapacitu lidského mozku. Počítače budou svět ovládat lépe než my.“ Psali jsme také: Dobrá zpráva? Věda je o krok blíže umění čtení z mysli a telepatii.
Není však divu, že většina zaměstnanců velkých výrobních firem s obavami čeká na dopady nástupu robotizace v praxi.
Je třeba se připravit na úbytek vybraných peněz z daní
Důležitým bodem, který je třeba brát také v úvahu při vytváření rozpočtů, je i ztráta daní zaměstnanců, kteří mohou v příštích letech přijít o práci. A tak se mluví o možnosti danění robotů, kteří nahradí lidský faktor. Vše je ovšem ve fázi úvah, a není k němu zatím jasné stanovisko vlády ani firem. Psali jsme také: Každý čtvrtý Evropan věří víc umělé inteligenci než vládě lidí a politikům.
Jedním z největších zastánců zdanění robotů je například nejbohatší člověk světa - Bill Gates. „Určitě jednou bude muset být daň z automatizace. Teď si člověk za práci v továrně ročně vydělá, řekněme 50 tisíc dolarů. Z toho se strhne daň z příjmu, odvody pro sociální zabezpečení a tak dále. Pokud robot dělá stejnou práci, pak byste měli přemýšlet o jeho zdanění,“ řekl Gates před časem v rozhovoru pro digitální byznysový magazín Quartz. Čtěte také: Máme se bát digitalizace? Prognóza, která někoho nepotěší.
Pesimisté však upozorňují na to, že pracovníky, které nová technika připraví o zaměstnání, budoucí trh práce jen těžko vstřebá. Důsledkem bude tedy vysoká míra nezaměstnanosti, prohlubující se propast mezi bohatými a chudými, ale i možná podpora populistických politiků, kteří navrhují sice líbivá, ale neuskutečnitelná řešení.
Zde je ještě jednou tedy na místě připomenout vize Billa Gatese. Ten totiž navrhuje, aby daň z příjmu za práci robotů vlády vymáhaly na společnostech, které robotické pracovníky provozují.
Digitální ekonomika nemá budoucnost bez sociálního rozměru
V tuto chvíli téměř 70 procent výrobních firem působících v České republice považuje za hlavní přínos Průmyslu 4.0 zvýšení produktivity práce. Čtvrtina firem si slibuje od zavádění Průmyslu 4.0 vyřešení nedostatku pracovních sil, zejména v technických oborech. Přibližně pětina podnikatelů předpokládá při zavádění Průmyslu 4.0 do každodenní praxe zlepšení své pozice na trhu u obchodních partnerů. Co se však stane s téměř půl milionem zaměstnanců, kteří u nás mohou přijít o místo, a co na to řekne státní kasa, když přijde o jejich daně, se zatím neví. Čtěte také: Průmyslové roboty využívá v Česku již 16 procent firem, zájem roste i o 3D tisk.