Každý čtvrtý Evropan věří víc umělé inteligenci než vládě lidí a politikům

Mnoho Evropanů by raději ve vládě vidělo roboty než politiky z masa a kostí
 Technologie 
29. května 2019 11:01 / Depositphotos
  49   0
Po volbách do Evropského parlamentu z některých zemí zazněly nářky nad nízkou volební účastí a politologové se snažili o sto šest najít důvody, proč tomu tak bylo. Nedávný průzkum European Tech Insights 2019 přitom možná odpověď nabídl s předstihem. Za vším může stát deziluze z politiky, která nutí část Evropanů hledat alternativy. A to dokonce klidně i u politické umělé inteligence.

Ačkoli se stejná část obyvatel starého kontinentu zároveň velmi bojí, že je brzy roboti a umělá inteligence (Al) připraví o práci, chtějí po politicích, aby jim zajistili ochranu a potřebné regulace. V takovém případě je jedno, jestli by to mělo znamenat zpomalení technologického rozvoje.

Kdyby na to však přišlo, tak by každý čtvrtý Evropan raději nechal automatizovat politické procesy. Vládu by svěřil v klidu raději do rukou umělé inteligence. A pozor, nejde jen o výjimky nebo specifika konkrétního státu. V mocných a významných zemích jako Velká Británie a Německo počet příznivců budoucí vlády umělé inteligence vzrůstá dokonce na celou třetinu, což znamená, že by politiky z masa a kostí vyměnil raději za umělý stroj „s elektronkami“ každý třetí občan! Podle všech těchto lidí by zásadní volby už neměli dělat politici, ale robotické inteligence.

Zapojilo se přes 2 500 Evropanů

Toto vše vyplynulo z nedávného průzkumu vztahu Evropanů k technologickému pokroku, kterou pod názvem European Tech Insights 2019 představili badatelé ze španělské IE Universidad v Segovii.

Podklady a data k průzkumu získali elektronicky od 2 576 dospělých Evropanů, kteří pocházeli z různých evropských zemí: Francie, Irska, Itálie, Německa, Nizozemí, Španělska, Portugalska a Velké Británie. Respondentů průzkumu tedy nebylo mnoho, zastoupené země reprezentují spíše západní Evropu. Přesto i tak ale jde o zajímavé postřehy.

Největší problémy a výzvy? Politické řízení a změny klimatu

Třeba to, že celkem 56 procent dotazovaných Evropanů se obává, že roboti a inteligence nahradí v blízkých letech lidi ve většině dnešních zaměstnání. 70 procent Evropanů rovněž věří, že pokud nové technologie nebudou pečlivě kontrolovány a regulovány, tak mohou v příštím desetiletí přinést více škody než užitku. Zdá se, že tyto postoje vedou k rostoucímu odporu vůči inovacím a všeobecnému volání po větších regulacích nových technologií.

Je pozoruhodné, že pro 67 procent Evropanů jsou právě politické řízení nových technologií a jejich regulace, společně se změnami klimatu, těmi největšími výzvami, kterým teď Evropa čelí. Kromě toho se Evropané obávají i změn v mezilidských vztazích. 68 procent dotazovaných Evropanů se obává, že lidé budou trávit více času s přáteli online než v osobním kontaktu.

Výsledky nejsou odrazem lásky k technologiím, ale deziluze z politiky

Autoři průzkumu jsou přesvědčeni, že poměrně vysoké procento lidí, kteří se hlásí jako příznivci vlády robotů, neodpovídá zřejmě tolik kladnému vztahu lidí k umělým inteligencím, jako spíš odráží deziluzi k politikům a k politice jako takové. Zvlášť, když se rozhlédnou po situaci, jaká teď v řadě evropských zemí panuje. Jde tedy spíše o další z řady varování, že tradiční evropský model zastupitelské demokracie čelí krizi a tím pádem i velkým novým (a nutným) výzvám ke změně.

Potvrzuje se též, že ačkoli Evropané tedy hledají alternativní formy vlády, zároveň umělou inteligenci a s nimi spojenou automatizaci nijak nemilují. Hlavně proto, že se obávají o svoji práci. Z dotazovaných lidí celkem 70 procent čeká od politiků, že zajistí v blízké budoucnosti dostatečný počet pracovních míst a ochranu profesí – a to i za cenu zpomalení současného technologického pokroku. Čtěte také: Je tu čtvrtá průmyslová revoluce. Některá povolání definitivně pohřbí.

Ukázalo se, že v tomto ohledu je postoj Evropanů stejný napříč národnostmi a zeměmi, ale dokonce i bez ohledu na věk, pohlaví či politické sympatie. Jde tedy o velmi významnou záležitost, se kterou by politici a odborníci rozhodně měli pracovat.

Zviditelnily se i obavy

V neposlední řadě zmíněný průzkum zviditelnil obavy. Ty představují fakt, že dnešní instituce technologický pokrok a jeho dopady na společnost zatím příliš nezvládají. Více než polovina – celých 60 procent dotazovaných lidí - se domnívá, že ani stávající vzdělávací systém je na nové technologie nepřipraví. Čtěte také: Máme se bát digitalizace? Prognóza, která někoho nepotěší.

Týká se to zejména starších absolventů univerzit. Ti se cítí ztraceni na rychle se měnícím trhu práce. Jiné obavy vyjádřilo 40 procent respondentů průzkumu, když přiznalo obavy z toho, že společnost, pro kterou dnes pracují, v příštím desetiletí zmizí ze světa, i když se bude snažit přizpůsobit proměnám doby.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Děsivý nápad. Jaderná elektrárna Fukušima chce zamořit oceán radioaktivní vodou

Dům a zahrada

Na čem opravdu záleží v domácí pracovně

Cestování

Neuvěřitelná místa na naší planetě: Kam se vydat, když milujete tajemno?

Zavřít reklamu