Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Dne 23. března 1983 vyhlásil tehdejší prezident USA Ronald Reagan svůj projekt Strategické obranné iniciativy, známé pod zkratkou SDI neboli Hvězdných válek. "Zahajujeme program, jehož úkolem je čelit strašné hrozbě sovětských raket, a to novou zbraní k obraně. Obracíme se k naší silné vědeckotechnické základně, díky které náš průmysl dosáhl své vysoké úrovně a jež nám zajistila současnou životní úroveň,” vysvětlovat tehdy Reagan.

A vzápětí objasnil, o co přesně jde: “Co byste řekli tomu, kdybychom dokázali zachytit balistické střely nepřítele předtím, než dopadnou na naši půdu či na půdu našich spojenců?" Myšlenka vytvořit protiraketovou obranu přitom byla mnohem starší. Poprvé se o ní hovořilo už v 50. letech 20. století, ovšem nebyly ještě dostupné technologie k její realizaci.

V 80. letech 20. století ale už byly počítačové a laserové technologie přece jenom na jiné výši. Vzhledem k tomu, že šlo o realizování obrany v kosmu, začalo se projektu říkat Hvězdné války. Jeho cílem se v podstatě stalo "uzbrojit" SSSR, vyčerpat ho soutěží v nákladech na zbrojení. Jako celek měl projekt ochránit asi 3500 cílů v celých Spojených státech amerických.

Jenže projekt se nesetkal s kladným ohlasem, naopak si získal celou řadu kritiků, a to i v řadách amerických spojenců. Někteří poukazovali na to, že kdyby válka nastala bez viny USA, zůstala by tato velmoc stranou konfliktu, nebo by se také vědoma své propracované ochrany mohla pokoušet rozpoutat válku v Evropě. Hlavní roli v tom, že větší část velkolepých plánů zůstala pouze na papíře, nicméně způsobila skutečnost, že celý projekt byl nesmírně nákladný. 

Jádrem projektu měly být laserové stanice ve vesmíru i na Zemi, které by posílaly ničící paprsky. Infračervené, optické a radarové detekce v kosmu i na Zemi zase měly zjistit směr útoku. Už Reaganův následovník George Bush ale projekt výrazně osekal. Úplně ho pak zastavil Bill Clinton. Jeho nástupce George W. Bush potom představil projekt Národní raketové obrany, který ale nebyl zaměřen na zbraně v kosmu.

Pak bylo na pořadu dne vybudování protiraketové základny v Evropě - radar v Čechách a střely v Polsku. Za prezidentování Baracka Obamy ale roku 2009 sešlo i z tohoto projektu. Vznikla pak další koncepce vytvořit v Evropě námořní a pozemní radarový systém a základny protiraket. Ten ale primárně řešil případné rakety z Íránu.  

Nyní to vypadá, že možná dojde k návratu k původnímu projektu. Americký prezident Donald Trump při návštěvě Pentagonu 17. ledna 2019 ohlásil modernizovanou strategii protiraketové obrany, konkrétně modernizaci družic. Ve vesmíru tak mohou být rozmístěny systémy protiraketové obrany, kterými bude možné zachytit nejrůznější rakety protivníka, a to už v počátku jejich letu.

Se znepokojením na to reagovala Moskva. Ruská diplomacie tento pokus navázat na program Ronalda Reagana z konce studené války označila za “otevřeně konfrontační”. Přitom má ale Rusko k dispozici také celou řadu prostředků svědčících o tom, že nové závody ve zbrojení vlastně už vypukly.

Například v roce 2018 hovořil ruský prezident Vladimír Putin o tom, že vyvinuli hyperzvukovou raketu, kterou popisované obranné protiraketové systémy nedokážou odhalit. Je tedy otázkou, zda se podaří, aby USA a Rusko zasedli k jednacímu stolu, nebo vypuknou nové Hvězdné války - tentokrát v plné síle. Dále čtěte: (Analýza neonového plynu z hornin ležících na dně oceánu může naznačit, jak vznikala planeta Země).