Einstein se bál dne, kdy technologie předstihne naši lidskost. Dostali jsme se už k této hranici?
Děsí vás to? Nejste sami. Prognózy některých osobností jsou pro budoucnost poměrně chmurné…
Ano, dnes už asi nikdo nepochybuje o tom, že jsme skutečně den ode dne stále více sledováni. Data ze sledovacích zařízení pak slouží celoplošně, napomáhají stále efektivnější kontrole nad námi, aby nás pak podnítila k stále většímu konzumu a aby si nás podmanila. Ve městech jsou kamery v řádech tisíců, otevřeně se hovoří o robotizaci a umělé inteligenci (AL).
Na jednu stranu je to pokrok, na který by lidstvo mohlo být hrdé, na druhou stranu stále víc hrozí zneužití. A také to, že si v honbě za stále lepšími technologiemi lidé na zodpovědných pozicích neuvědomují, že nástup umělé inteligence bude proti nám mít jednu obrovskou výhodu: absolutní absenci emocí. Těch emocí, které člověka dosud v jistých směrech brzdily s ohledem na další členy společnosti.
„Stáváme se stádem, které je stále lenivější a pomalejší. Zároveň jsme otroky své záliby v technice. A jsme proto využíváni a manipulováni. Víme to, ale většina to neřeší,“ varuje spisovatel Michael Morris s odvoláním na slova Alberta Einsteina. Ten již před několika desetiletími prohlásil, že se bojí dne, kdy technologie předstihne naši lidskost. „Svět pak bude jen generací idiotů,“ doslova řekl slavný matematik a fyzik.
Navzdory podobným varováním, která čas od času zaznívají, mnohé státy zvažují, že v blízké budoucnosti místo vojáků a policistů budou nasazovat roboty. Není pro ně problém někoho usmrtit, odpadají u nich i posttraumatické stresové poruchy.
Drony velké jako čmeláci dokážou sloužit. Ale i zabíjet
Ještě před 10 lety patřily drony spíše do kategorie sci-fi či v civilních životech méně dostupných technických vymožeností. Dnes už je pokládáme za samozřejmou součást životů.
Zvykli jsme si, že již několik let se v podobě malých letadélek podobných čmelákům nasazují nejen na bitevních polích, ale také ve velkoměstech. Za účelem průzkumu, ale také k cílenému zabíjení. V bezpečné vzdálenosti pak sedí dispečeři a zaměřují je pomocí dálkového ovládání. Stroje se stále vylepšují a v budoucnu mají umět již zaměřovat samy.
Spisovatel Michael Morris uvádí, že na vývoji robotů-vojáků a robotů-policistů právě usilovně pracuje DARPA, výzkumný úřad amerických ozbrojených sil. A cituje varovná slova k vzestupu strojů vojenského experta z USA, poručíka plukovníka Douglase A. Pryera. „Pokud okamžitě nezměníme způsob uvažování, stroje nás záhy kompletně ovládnou. A ty neznají slitování.“
Užitečný vývojový nástroj
Nabízí se totiž otázka, zda všechen technický pokrok kolem nás nezašel mnohem dál, než si zatím myslíme. Zvlášť v konfrontaci s ambicemi některých mocných a vlivných osob planety. I když se totiž předkládá veřejnosti fakt, jak je transhumanismus užitečným vývojovým nástrojem, zdaleka by se nemělo zapomínat ani na stinné stránky tohoto oboru.
Morris si všímá, že transhumanisté bývají součástí hnutí, které podle něj pilně pracuje na tom, aby sjednotilo lidi se stroji a vytvořilo takzvané kyborgy. Z filmů víme, že kyborgové jsou umělí tvorové, kteří by měli být kvůli genetickému inženýrství nezničitelní. Poškozené části by se jednoduše vyměnily jako u auta nebo se dokonce opravily samy. Zatím to vždy patřilo jen do sféry sci-fi. Ale není tomu nyní už jinak?
Projekt Evropské unie prý za miliardu korun
„V roce 2013 Evropská unie vyčlenila historicky nejvyšší částku na výzkum ve výši jedné miliardy euro z peněz daňových poplatníků na transhumanistický projekt. Jeho úkolem má být vytvoření umělého mozku,“ uvedl autor knižního bestselleru Co nesmíte vědět a také Vytvořme nový svět. Podle něj transhumanisté sedí v nejbohatších firmách světa, jako je Google, Microsoft, Apple či Nokia, vedou výzkumy na univerzitách i se zabývají politikou. Jsou propojení se světovou finanční elitou, která jim pro své plány a nový světový řád poskytne snadno ovladatelné lidské otroky. „Eugenika byla předstupněm, transhumanismus je jejím vyústěním," upozorňuje Morris.
Opravdu se máme bát plíživě se blížící nadvlády strojů?
Vize na toto téma jsou přitom, pokud člověk skutečně víc zapátrá, dohledatelné. Například Ray Kurzweil, který je velkým (a známým) zastáncem transhumanismu, napsal již před několika lety mimo jiné toto: „Naše budoucnost je singularita. Tempo technologického pokroku je tak rychlé, že je evidentní, že se lidská existence na celé planetě převratně mění. Moc lidského mozku, všechny znalosti, schopnosti i rozmary se zkombinují brzy se schopnostmi počítačů tak, že budeme schopni komunikovat a tvořit způsobem, jaký si dnes zatím nedokáže asi nikdo představit. Slučováním lidí a strojů ruku v ruce s prudkou inovací v oblasti genetického výzkumu i nanotechnologie se vytvoří svět, v kterém nebude rozdíl mezi biologickým a mechanickým životem, stejně jako mezi fyzickou a virtuální realitou.“
Než začnete hledat vysvětlení slova singularita, napovíme vám, že se dá vysvětlit jako převzetí nadvlády strojů nad lidmi. Pojem proslavil matematik a autor vědeckofantastické literatury Vernor Vinge, když v roce 1993 předpověděl, že do třiceti let budeme schopni vytvořit nadlidskou inteligenci (tedy někdy kolem roku 2023?). Dodal k tomu však varovně, že brzy na to nastane konec lidské éry.
Zajímají vás technologie budoucnosti? Pak si přečtěte také něco o senzačním objevu, který dokáže odhalit ukryté předměty.
