Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Při retrospektivě napříč minulostí i dvacátým stoletím bychom se přesvědčili o tom, že lidé na Zemi během posledního století napáchali skutečně hodně neuvěřitelně hloupých věcí. Ale i když zdaleka neměli takové podmínky, jaké máme v současnosti, přesto se po celou tu dobu podle mezinárodních srovnávacích studií inteligence lidí stále zvyšovala. Teď je tomu z neznámých důvodů najednou jinak.

Vědci hovoří v této souvislosti o takzvaném Flynnovu efektu. Celou sledovanou dobu se zdálo, že lidé pod tlakem prostředí neustále zvyšují svou inteligenci a stávají se tím pádem chytřejšími. Průměrně se našim předkům IQ zvyšovalo asi o tři procenta za desetiletí – někde rychleji, jinde o něco pomaleji.

21. století přineslo v IQ lidstva zvrat

Pravdivost tohoto efektu (Flynnova) potvrzovaly desítky let výzkumů a stovky tisíc IQ testů.

Ale nyní, na počátku jednadvacátého století, vědci zjistili, že dochází k opačnému jevu. Lidstvo hloupne. A podle všeho se nejedná jen o menšinovou záležitost zahrnující malou skupinku lidí. V takovém případě by to opravdu neznamenalo nic zásadního. Jev by se přisoudil vlivu špatné školy, systému vzdělání nebo něčemu podobnému.

Jenže studie vědců nedávno tento trend potvrdila na úrovni jedné celé země (Norska). A to je silně zneklidňující.

Experti z Centra Ragnara Frische pro ekonomický výzkum analyzovali zhruba 730 tisíc IQ testů, které dostávali norští muži povinně před vstupem na vojenskou službu v letech 1970–2009.

Když porovnali výsledky, přišlo zděšení. Vyšlo najevo, že každá generace norských mužů měla IQ průměrně o 7 bodů nižší než ta předchozí. Bohužel, nejde o první studii, která ukázala, že se Flynnův efekt obrací, avšak v tomto rozsahu se jedná o poznatky zdaleka nejširší.

Proč lidé hloupnou?

Pro ty, co se sobecky domnívají, že všechny vymoženosti vedou lidstvo k pokroku, jsou podobné závěry frustrující. A samozřejmě je nutně napadá otázka: co je příčinou této změny?

Nabízí se logické vysvětlení, že jde o vliv genetiky. Existují totiž hypotézy, které tvrdí, že lidé s nižší inteligencí mají v současné době více dětí, takže se geny pro hloupost více šíří. Jenže problém je, že v této aktuálně zmiňované studii se to nepotvrdilo – nižší IQ se totiž ukázalo i u rodin s jedním dítětem, takže to není možné.

Vysvětlení tedy zřejmě bude spočívat v sociální rovině. Moderní způsob života podle některých odborníků kolem nás vytváří podmínky, které už nevyžadují tolik inteligence k přežití. Mohli bychom třeba obviňovat mobilní telefony, díky nimž už nemusíme namáhat mozky počítáním (kalkulačky), orientací v neznámém prostoru (online mapy), pamětí (online diáře) a dalšími úkony vyžadujícími jakékoliv intelektuální schopnosti.

Proti této teorii ovšem hovoří fakt, že úpadek inteligence podle norské práce začal už někdy v sedmdesátých letech. A to ještě o mobilech snili jen ti největší fanoušci sci-fi.

Menší nároky prostředí na intelektuální schopnosti

Zdá se tedy, že hlavním důvodem hloupnutí lidstva v současnosti jsou moderní trendy, avšak v obecnější rovině. Díky nim jsou na lidi (a jejich mozky) kladeny menší nároky prostředí na intelektuální schopnosti, zhoršuje se systém vzdělávání. Když k tomu přičteme nezdravou moderní stravu a přechod od čtených informací k těm audiovizuálním, mix toho všeho, co se na IQ lidstva odráží, je to víc než pestrý.

Pravdou však je i to, že vědci nejsou schopní zatím tyto teorie a hypotézy potvrdit ani vyvrátit. Všichni však tušíme, že se snižující se inteligencí bychom se postupně propadali někam, kde bychom budoucnost skutečně nechtěli. Čtěte také: Je tu čtvrtá průmyslová revoluce. Některá povolání definitivně pohřbí.