Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Kdo viděl film Demolition Man, asi by se mu při dlouhodobém životě v Číně mnohokrát vybavil. Zdálo by se, jako by se ocitl přímo v něm anebo v budoucnosti, kterou film divákovi předkládá. Jenomže zatímco ve filmu jde o scénáristickou fikci, v Číně o již zavedenou realitu a praxi běžného života. V této zemi se zkrátka rozhodli všichni „být dobří“.  

Zdejší systém sociálního kreditu a automatizovaného společenského dozoru nad chováním jednotlivce zatím nesleduje toho, kdo mluví sprostě, ale v souvislosti s vysledovaný sociálním kreditem jednotlivce s ním pak podle toho je zacházeno. Je mu  například poskytována odlišná úroveň přístupu k veřejným službám, a to i ve zdravotnictví, veřejné dopravě, knihovnách nebo i restauracích.

Nápad něco takového vytvořit, vyvinout a spustit Číňané představili teprve před necelými šesti lety. Rychle se však ujal a místní obyvatelé již poznávají jeho důsledky na vlastní kůži.

V souhře s represivním státním aparátem na rozvoji tohoto systému, který jako by vypadl z knihy George Orwella, pracuje celkem osm soukromých společností včetně firmy nejmovitějšího Číňana. Za toho je považován šéf online retailového portálu Alibaba Jack Mo.

Propaganda pomohla lidi přesvědčit

Samozřejmě, že k tomu, aby se vše mohlo začít uplatňovat v praxi, byla třeba propaganda, která lidi přesvědčila o tom, že jde de facto o nevinnou záležitost, z které nakonec i oni budou profitovat. Představila se jim možnost, připodobněná bodům sebraných za rychlou jízdu či chůzi na červenou. A pak to, že plusové body naopak obdrží jednotlivec za to, když věnuje peníze na charitu.

Pikantní je, že zprávy o tom, co systém dělá v životech běžných Číňanů, se už dostaly na veřejnost, ale oficiálně má v celé Číně dostat zelenou až v roce 2020. V tuto chvíli se tedy jedná o jakýsi zkušební provoz. Psali jsme také: V Číně dostaly zelenou aplikace, které odhalí každé provinění jednotlivce.

Není však divu, že se ozývá kritika zejména ze Západu, kde média poukazují na totalitní dystopickou vizi již jmenovaného George Orwella a velkého bratra. V praxi (totalitní) Číny se totiž nabízí i jasné politické konotace. Třeba, když si někdo půjčí v knihovně knihu pro režim nepohodlného autora, dostane bod dolů, stejně tak, když navštíví nějakou zakázanou webovou stránku. Případů, které mohou vést k tomu, že se člověk ocitne na indexu, může být samozřejmě mnoho.

Kritický novinář se může stát lehce "černou ovcí"

Před nedávnem se na černou listinu dostal i čínský novinář Lu Hu, který se specializuje na cenzuru a vládní korupci. „Pomohla“ mu k tomu jeho kritická práce. Co to pak přináší v běžném životě? Třeba to, že bez jakéhokoliv varování systém takovému hříšníkovi odepře cestování vlakem nebo nákup nemovitosti.

Je třeba připomenout fakt, že Čína má víc než miliardu obyvatel. K fungování systému pro takové množství lidí je tedy vymyslet a vtvořit velmi důmyslný postup. Napomáhají k tomu dva fenomény současného moderního světa. Velké objemy dat nasbíraných od uživatelů mobilních a internetových aplikací, tzv. big data, a pak umělá inteligence (Al). Třetím faktorem ve hře jsou ještě systémy masivního dohledu nad občany. A k tomu dochází prostřednictvím průmyslových kamer. Počítá se i s využitím softwaru na rozpoznávání obličejů. Čtěte také: Umělá inteligence pomáhá hledat firmám nové zaměstnance.