Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Původně měl bombardér B-50 sloužit obvyklých zhruba 30 let. Ale díky svému fenomenálnímu doletu, prostorným pumovnicím a velké nosnosti patří stále k základním prostředkům pro dopravu munice na odlehlá bojiště. Mezitím prošel několika modernizacemi výzbroje a avioniky. Jediné, na co se nedostalo, byly motory - zatím. 

Pořád nebyly peníze

Od roku 1952, kdy bombardér B-52 Stratofortress poprvé vzlétl, urazila letecká technika obrovský kus cesty. Motory řady Pratt & Whitney JT-3C (vojenské označení J57) s tahem 38 kN byly původně jednoproudové. V roce 1958 od nich byly odvozeny jedny z prvních dvouproudových motorů JT-3D (vojenské označení TF33) s tahem 76 kN, které byly mnohem úspornější, tišší a díky lepšímu spalování tolik nekouřily. Montovaly se od verze B-52H, ale bylo to jen dílčí řešení.

O změně pohonných jednotek B-52 a úpravě křídla americké letectvo (USAF) uvažovalo již v polovině 70. let, ale peníze šly nakonec na vývoj bombardéru B-1 Lancer. K dalšímu pokusu došlo v roce 1996, kdy měla být každá dvojice motorů TF33 nahrazena jedním motorem Rolls Royce RB211 s tahem 189 kN. Program byl zrušen kvůli nákladnosti a komplikacím s vývojem nových motorových gondol, přestavbou pylonů a potřebou nových aerodynamických testů křídla.

V roce 2003 nechal Kongres zpracovat studii produkce skleníkových plynů ozbrojenými složkami. Letectvo podrobil nevybíravé kritice a tlačil na snížení emisí. Po dlouhých jednáních vypsalo letectvo v roce 2020 soutěž na dodávku komerčně dostupných motorů CERP (Commercial Engine Re-engining Program). Kontrakt v hodnotě 500 mil. USD zahrnuje dodávku 608 motorů pro flotilu 76 bombardérů B-52H, plus 42 náhradních. Pokud se započítají všechny offsetové programy, vyšplhá se celková výše na 2,6 mld. USD. Soutěže se zúčastnily tři společnosti: Pratt & Whitney s motorem PW800, General Electric s typem CF34-10 a Rolls Royce. Vítězem byl v září 2021 vyhlášen Rolls Royce s militarizovanými motory z řady BR700 (vojenské označení F130).

Volba měla několik důvodů. Motory F130 pohání celou řadu komerčních i vojenských letadel. Mimo jiné Gulfstream C-37 používaný USAF k přepravě VIP osob nebo Bombardier E-11 BACN (Battlefield Airborne Communications Node), který zajišťuje komunikaci na bojišti, takže USAF má s jejich provozem a údržbou zkušenosti. Motory F130 mají na svém kontě 27 milionů letových hodin.  

Výhodou je, že motory mají podobný tah a rozměry jako původní T33, takže jejich montáž vyžaduje jen minimální úpravy. Tím se výrazně snížila rizika integrace nových motorů na starý letoun. Navíc Rolls Royce využil metody digitálního inženýringu pro snížení rizik spojených s montáží a přepracováním motorových gondol, což se v konečném důsledky vyplatilo.

Součástí nabídky byl mimo jiné i software pro výcvik obsluh v prostředí virtuální reality. To nabízí snížení cen výcviku a omezení rizik. Navíc je možné poskytnout nepřetržitou pomoc či konzultaci v případě, nečekaných komplikací nebo výskytu situace, s kterou se obsluha ještě nesetkala.  

Motory se budou vyrábět v montážním závodě v Indianapolis ve státě Indiana, do kterého Rolls Royce investuje 600 mil. USD na modernizaci technického vybavení, především počítačem řízených obráběcích strojů. Vznikne zde 150 nových vysoce kvalifikovaných pracovních míst. První letouny s novými motory by měly být dodané koncem roku 2025. Celá dodávka 650 motorů pro B-52 bude ukončena do září 2038.

Úspory na všech stranách

Nové motory mají proti starším vyšší tah, menší spotřebu paliva, jsou tišší a spolehlivější. Pro USAF to znamená, že B-52 budou mít větší nosnost a větší vytrvalost. Tím se prodlouží doba hlídkování v bojové oblasti a sníží se nároky na doplňování paliva za letu, což uvolní flotilu tankerů pro jiné úkoly. Dlouhá životnost motorů zajistí, že do konce životnosti draků B-52 je nebude nutné svěšovat kvůli generálním opravám.

Výrobce letounů Boeing provede zároveň další modernizace. Předpokládá se nahrazení elektro-optického sledovacího systému AN/AQ-151, takže zmizí velké "boule" pod přídí a zlepší se celková aerodynamika letounu. B-52 dostane modernější optický systém a možnost sdílet data s ostatními letouny na bojišti.

Schopnost dlouhodobého hlídkování v odlehlých oblastech a nosnost přes 30 tun munice nemá a zřejmě již nikdy nebude mít konkurenci. Díky novým motorům, modernizaci avioniky a novým zbraňovým systémům je B-52 schopen plnit mise na moderním bojišti, kde se počítá s nasazením zbraňových systémů s dlouhým doletem, stejně jako v lokálních konfliktech s použitím množství konvenčních bomb s koncovým navedením.

USAF počítá s prodloužením životnosti letounů B-52 o dalších 30 let. Z B-52 se tak stává žhavý kandidát na letoun, který oslaví 100 let v operační službě.     

Zdroj: USAF.mil, Rolls-Royce.com, defence.gov; Davies, B-52 owner´s manual, Haynes Publishing 2013; Yenee, B-52 Complete story, Zenith Press, 2012.