Na planině v Peru byly objeveny tisíce let staré obrazce. Jak vznikaly a proč?

 Technologie 
04. prosince 2019 14:00 / Terezie Zamlynová
  0
📷
3 fotografie v galerii
Na náhorní plošině Nazca v Peru nejsou jen tyto obrazce, nové objevila Al Depositphotos
Umělá inteligence, o které se stále častěji píše již jen pod zkratkou Al, boduje na mnoha frontách. Nyní se jí podařilo uchvátit japonské vědce. Díky Al totiž nedávno objevili 143 nových obrazců na náhorní plošině Nazca v Peru.

Takzvané geoglyfy měly vzniknout podle všeho v období mezi prvním stoletím před naším letopočtem a rokem 300. Podle vědců je však nutné tato díla lépe probádat a také dál lépe chránit.

Jak to vše začalo?

Tým japonských odborníků vedený archeologem Masatou Sakaiem sbíral data v záhadné peruánské oblasti dva roky, v letech 2016 až 2018. Získané informace následně analyzoval s pomocí nejnovějších technologií. Zkoumané byly už mnohokrát, ale s vývojem technologií přišlo překvapení.

Velmi detailní satelitní snímky nechali vědci tentokrát vyhodnotit umělou inteligencí.  A ta v nich objevila více než 140 nových uměle vytvořených vzorů! Obrovské geoglyfy byly vyryté do povrchu pouště Nazca a byla na nich různá zvířata i humanoidní postavy.

Obrazce tisíce let staré

Náhorní plošina Nazca v jihoamerickém Peru obsahuje podobných tisíce let starých obrazců stovky, jejich pravý význam však zůstává dodnes záhadou. Tamní lidé je vytvořili zhruba před dvěma tisíci lety zřejmě rytím do země a odstraněním horní vrstvy tmavého vulkanického povrchu. Světlé linie jsou ale viditelné pouze z velké výšky, což nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím nadšenců a záhadologů. Podle nich by totiž možná měly sloužit jako přistávací dráhy pro vesmírná plavidla či jako signály pro vesmírné bohy.

Pravdou však je, že oficiální teorie se drží u země a je tudíž méně senzační. Vědci jsou přesvědčeni, že geoglyfické obrazce mohly sloužit k náboženským rituálům. Mohlo jít podle nich dokonce také o zavlažovací systém či například astronomický kalendář.

Jak obrazce vznikaly? A proč?

I když se v souvislosti s obrazci na náhorní plošině Nazca mluví o záhadách, samotný způsob tvorby obrazců byl podle všeho velmi prostý a jednoduchý. Stačí odstranit 10–20 centimetrů povrchové tmavě zbarvené horniny a objeví se světle zbarvený vápencový nebo pískovcový podklad. K vytvoření jednoho obrazce tak bylo potřeba pouze několik hodin práce menší skupiny lidí.

Předmětem úvah je však metoda, jakou byly tyto obrazce přesně vyměřeny a také jejich smysl. Z povrchu země jsou totiž tyto obrazce nerozlišitelné a i v moderní době byly objeveny až ve 20. letech 20. století při leteckém průzkumu celé oblasti.

Je tedy zřejmé, že ani sami tvůrci obrazců je nemohli pozorovat vcelku, i když někteří badatelé vyslovili domněnku, že Indiáni kultury Nazca mohli používat například jednoduché balony na teplý vzduch nebo velké draky, které by mohly unést jednoho člověka. Tak by bylo možné navigovat tvůrce obrazců a zároveň vytvořené dílo pozorovat. Čtěte také: Možná šlo o omyl, ale překladač Googlu vychrlil děsivé proroctví o blížící se apokalypse.

Dnes poušť, ale nebyla tam vždycky

Náhorní plošina Nazca o rozloze asi 500 km² je dnes pouštní oblastí, ale je zřejmé, že v období přibližně 200 př. n. l. – 800 let n. l. byla zemědělsky intenzivně využívána Indiány, kteří jsou spojováni s kulturou Nazca. Současné znalosti této kultury jsou stále bohužel jen dílčí, protože se nedochovaly žádné písemné zprávy. Dokonce ani samotný zánik této civilizace není stále zcela vyjasněný.

Ví se však, že nazkánští Indiáni kdysi z tohoto místa zmizeli nečekaně a náhle. Málo se tedy ví nejen o obrazcích, ale také o jejich pravděpodobných tvůrcích. Samozřejmě existují i názory, že za jejich vytvořením stojí mimozemšťané. Tuto teorii významně prosazuje švýcarský vědec Erich von Däniken.

Připomeňme, že na planině Nazca se dosud předpokládalo, že se nachází přes tři sta geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 kilometrů čtverečních. Nyní se jejich počet ještě navýšil.

Obrazce jsou různě veliké a rozpoznatelné pouze z větší výšky. Jejich smysl, přestože byly v roce 1994 zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává zatím však stále záhadou. Čtěte také: Bankovní umělá inteligence má jméno Nikita. Odhadne lidi i podle typu jejich mobilu.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky