Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Společně se skloňováním již zde uvedené čtvrté průmyslové revoluce je pak třeba zkusit vysvětlit to, co s ní jde ruku v ruce. A to jsou otázky, které souvisejí s člověkem – s lidským kapitálem a jeho sociálním statusem.

Jak se změní nároky na zaměstnance, na jejich znalosti a dovednosti? Které profese zcela zaniknou, které přetrvají, byť v modifikované podobě, a které zcela nové profese vzniknou? Kde spočívají hrozby, ale také příležitosti? 

Svět i společnost se nenávratně mění

Jisté je to, že čtvrtá průmyslová revoluce podstatným způsobem změní společnost jako celek.   

Pro lepší pochopení probíhajících změn je vhodné alespoň stručně nahlédnout do historie a vysvětlit některé základní pojmy, které se čtvrtou průmyslovou revolucí a na ni navázaný projekt nazývaný Průmysl 4.0 souvisí. Začněme tedy od jedničky.

Od první průmyslové revoluce k Průmyslu 4.0

Za počátek první průmyslové revoluce je považováno spuštění prvního mechanizovaného tkalcovského stavu v roce 1784. Konec první průmyslové revoluce již nelze vymezit tak přesně, probíhala po celé 19. století, kdy postupně došlo k přechodu od ruční výroby v manufakturách k tovární strojní velkovýrobě. Toto období lze bezpochyby označit za jednu z klíčových etap vývoje lidské společnosti.

Skončilo staletí trvající období, kdy základem hospodářství byla převažující zemědělská výroba. Nástup průmyslové výroby byl spojen s řadou nových technických objevů, zejména s vynálezem parního stroje. První parník sestavil v roce 1803 Američan Robert Fulton a o rok později spatřila světlo světa první parní lokomotiva, pohybující se po kolejích, kterou zkonstruoval Angličan Richard Trevithick. Z dalších významných vynálezů lze připomenut například šlapací šicí stroj, který uvedla na trh firma Singer v roce 1832.

Nové technologie a stroje se šířily také v zemědělství (zvýšily se hektarové výnosy a užitkovost zvířat). Výroba strojů a strojních součástek vedla k rozvoji celé řady nových odvětví a oborů: strojírenství, hutnictví, těžařství (uhlí se stalo novým zdrojem energie). Nástup železniční dopravy znamenal kvalitativní změnu v dopravě. Od 30. let 19. století bylo také možné prostřednictvím telegrafní sítě posílat zprávy.

Změny v hospodářství měly i tehdy za následek podstatné změny společenské, kulturní, sociální a také politické. Stroje umožnily podstatný nárůst produktivity práce a hrubého domácího produktu. Dokonalejší zdravotní péče, snadnější přeprava potravin a kvalitnější výživa obyvatelstva vytvořily podmínky pro zvyšování životní úrovně.

Druhá průmyslová revoluce přinesla sociální revoluci

Další – tedy již druhá - průmyslová revoluce v podstatě kontinuálně navázala na předchozí vývoj. Bývá spojována především s elektrifikací a pásovou (masovou) velkovýrobou. V této souvislosti byly významné zejména dvě události: v roce 1879 vynalezl T. A. Edison žárovku a v roce 1870 společnost Cincinnati instalovala ve svém závodě první montážní linku (tehdy ještě neelektrifikovanou).

Někdy bývá počátek druhé průmyslové revoluce spojován až s rokem 1913, kdy byla zavedena první elektrifikovaná pásová linka v automobilovém průmyslu ve společnosti Ford Motor Company, která byla až do konce 30. let největším světovým výrobcem automobilů. V roce 1914 zaměstnávala přes 13 000 dělníků. Henry Ford, aby zvýšil motivaci a výkonnost zaměstnanců, učinil dvě podstatná rozhodnutí: stanovil pevnou denní mzdu ve výši pěti dolarů (žádný jiný podnikatel tak vysokou mzdu v té době nenabízel) a zkrátil pracovní dobu na osm hodin (přitom obvyklá doba ve strojním průmyslu se běžně pohybovala mezi 9 až 12 hodinami).

Vysoká mzda vyvolala nebývalý zájem o práci u Forda, lidé ze všech koutů USA se stěhovali za prací do oblasti Detroitu. Úspěch automobilky tedy znamenal také počátek sociální revoluce v USA. Fordovi dělníci bydleli povětšinou v podnikových dvojdomcích a patřili k první generaci dělníků, kteří mohli posílat své děti na studia. Vysoká produktivita práce umožnila vyrábět velmi levně, a proto si mohli pořídit také vlastní automobil (v roce 1914 je vyšel na čtyři měsíční platy!). Tento sociální pokrok měl velký vliv na vytvoření společenské nižší střední třídy v USA. Obdobné procesy probíhaly i v Evropě; masová výroba zpřístupnila zboží širokým vrstvám obyvatelstva.

Průmyslová revoluce III

Třetí průmyslová revoluce je charakterizovaná automatizací, elektronikou a rozvojem informačních technologií. Přinesla automatizaci výrobních linek s využitím počítačové techniky. Její počátek nelze určit jednoznačně, neboť obdobně jako byl přechod od používání parní energie k elektrické daný postupným technickým vývojem, také přechod od mechanizace k automatům byl výsledkem spíše přirozeného evolučního vývoje.

Nejčastěji je jako počátek tohoto období uváděn rok 1969, kdy byl vyroben první programovatelný logický automat (Programmable Logic Controller, PLC). Jeho vývoj je opět spojen s výrobou automobilů, a to s firmou General Motors.

Vznik inteligentních továren - to je současnost

Čtvrtá – současná - průmyslová revoluce je označením pro současné trendy spojené s procesem digitalizace. Koncept Industry 4.0 byl poprvé představen na veletrhu v Hannoveru v roce 2013. Podstatou tohoto konceptu je vznik „inteligentních továren“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. S tím souvisí řada nových technických a výrobních postupů: metody strojového vnímání, autodiagnostika, autokonfigurace, počítačové propojení strojů a produktů ve všech fázích výroby, využívání cloudových uložišť a datových center, 3D tisk, „chytré sklady“ schopné samy informovat o stavu zásob atd. Lze předpokládat, že tyto změny budou mít velký dopad nejen na pracovní trhy, ale také na společnost jako celek.

Pokud bychom jako počátek Industry 2.0 přijali výše v textu uvedený rok 1913, kdy byla spuštěna první elektrifikovaná montážní linka (což je pro druhou průmyslovou revoluci typické), získáme tyto zlomové roky: 1784 – 1913 – 1969 – 2013. Pak lze konstatovat, že změny ve společnosti probíhají stále rychleji, období mezi jednotlivými průmyslovými revolucemi se zkracuje. Čtěte také: Roboti připraví o práci v Česku asi půl milionu lidí. Které profese to odnesou nejvíce?