Umělá inteligence dokáže odhalit riziko infarktu již pět let před jeho rozvojem

Lékař tuší, Al ví a dokonce prý až pět let dopředu varuje, u koho infarkt udeří
 Technologie 
10. října 2019 18:55 / Depositphotos
  0   0
Umělá inteligence, o které se dnes píše ve zkratce Al, je stále dokonalejší. Umí ledacos. Zdá se, že velice užitečná bude i ve zdravotnictví a diagnostice. Podle zveřejněných informací dokáže odhadnout, komu selžou ledviny, kdo má problémy s plícemi či dokonce předpovědět, koho čeká infarkt.

I když je stále diskutabilní a pro většinu lidí spíše rizikový přínos umělé inteligence (AI) v praxi, pozitivní stránky se jí upřít nedají. Jde vlastně jen o to, aby se vše nevymklo kontrole. I to je ale hlavně na nás lidech, vývojářích, vědcích a IT specialistech. 

Nejnovější studie z Oxfordu však uvádí, že zapojení Al v reálném životě je již tady naplno. Kdo by si myslel, že se například ve zdravotnictví objeví první AI lékaři až ve chvíli, kdy vytvoříme umělou bytost, velice se mýlí.

Výzkumníci pod vedením profesora Charalamba Antoniada s pomocí strojového učení nedávno oznámili, že vyvinuli technologii, která může pomáhat odhalit riziko infarktu myokardu až pět let předem. Závěry jejich studie byly kromě odborné publikace zveřejněny také na nedávné European Society of Cardiology.

Pohled do očí napoví

Uvedené strojové učení bylo v posledních dvou letech využito již též při diagnostice pacientů. Loni se objevila práce, která detekuje přítomnost srdeční poruchy jenom z pohledu do krevních žilek v lidském oku. Dále čtěte: Speciální aplikace umí podle fotografie očí odhalit vážnou nemoc.

Není třeba zdůrazňovat, že od podobných diagnostických nástrojů se očekávají velké věci. Zmíněná studie profesora Antoniada ovšem tento typ AI nevyužívala. Místo toho sáhla po jiném nadějném typu medicínského strojového učení.

Tím je umělá inteligence schopná rychle analyzovat a katalogizovat proteiny. Na Oxfordu tak vyvinuli nový biomarker radiomického druhu, který pomáhá odhalovat zánět a škodlivé změny krevních buněk související s horší průchodností cév. A tedy i s vysokým rizikem infarktu.

Zdánlivě falešné pacienty nakonec infarkt postihne

Metoda je známá mezi odborníky pod třemi písmeny – FRP. Mohla by podle všeho prý doplnit již dnešní používané CT skeny. V případě, že si pacient stěžuje na bolest na hrudi či jiné symptomy odpovídající riziku infarktu, CT obvykle slouží k oddělení skutečného poplachu od toho falešného. Problém je, že u čtvrtiny původně falešně označených pacientů infarkt nakonec stejně přijde, i když později. Někdy za týden, jindy třeba za rok. Dosud si lékaři společně  s CT s těmito nešťastníky, kteří nespadali vlastně do žádné kategorie akutního ohrožení, avšak ani ne zcela zdravých lidí, nevěděli rady.

FRP by ale skrze detailnější identifikaci odlišných biomarkerů uvnitř poškozených (či nepoškozených) krevních buněk mohl pomoci. Z přítomnosti biomarkerů by bylo jasnější, jestli pacient skutečně prodělal zhoršenou srdeční činnost nebo naopak. Čtěte také: Další český úspěch. Umělá inteligence má pomáhat v prevenci proleženin.

Vedle pečlivé práce pomohla náhoda

Popisovaná metoda vznikla poté, co Antoniadův tým analyzoval tkáňové biopsie 167 pacientů po operaci srdce. Tehdy u nich našel geny spojené se zánětem a dalším poškozením krevních buněk. Když je poté srovnával s CT skeny stejných pacientů, mohl identifikovat základní mantinely metodiky a základní obrysy kýžených biomarkerů. 

Skutečně zajímavé je ale až vylepšení přesnosti vlivem strojového učení. Oxfordští vědci vyvinuli strojové učení, které vzalo původní předpoklady FRP a aplikovalo je na další data stovek jiných pacientů. Čím více stroj srovnával CT skeny, biopsie a biomarkery, tím lépe se také modifikované FRP zpřesňovalo.

Vysoká přesnost

Dnes už je zřejmé, že konečná verze FRP podle dat ze sledování 1575 pacientů dosahuje vyšší přesnosti při odhalování rizika infarktu až pět let před jeho rozvojem než dosud používané klinické metody.

Nelze si ale představovat, že Al určí u takového pacienta den a hodinu infarktu. To už by bylo (zatím) skutečně sci-fi. Co však může, je pomoci pacientovi a lékařům k obezřetnější kontrole stavu jedince. Klidně třeba i pomocí případného chytrého přenosného zařízení.

Al může zachraňovat zdraví i životy

Díky využití výkonu umělé inteligence byli lékaři už nyní schopni odhalit otisk špatných charakteristik v okolí tepen. To může být obrovským přínosem ve včasné detekci choroby a prevenci infarktů. Ještě je však třeba vyčkat na výsledky klinického testování. To buď výše popsané závěry potvrdí, či vyvrátí.

Každopádně již nyní je zřejmé, že umělá inteligence může zlepšit stávající lékařské postupy a mnoha lidem zachránit zdraví i život. Dále čtěte: Bankovní umělá inteligence má jméno Nikita. Odhadne lidi i podle typu jejich mobilu.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Grónsko se mění vědcům před očima. V trhlině ledovce objevili obrovské jezero

Dům a zahrada

Pes do postele? Jaký názor mají vědci?

Cestování

Zkuste cestovat po Evropě vlakem. Víme, jak jednoduše plánovat cestu a ještě hodně ušetřit

Zavřít reklamu