Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Včera uplynulo 45 let od počátku druhé mise Lunchod 2, která byla započata dne 8. ledna 1973. Sovětské vesmírné vozítko vypustila na povrch Měsíce sonda Luna 21, která konstrukčně vycházela z předchozích sond.

Bezmála 5 tun vážící sondu Luna 21 vynesla na oběžnou dráhu raketa Proton z kosmodromu Bajkonur. Přesně o týden později dosedla sonda na povrch Měsíce v kráteru Le Monnier a 16. ledna vypustila na povrch automatické kosmické vozítko Lunochod 2.

Základem dnes už poněkud komicky vyhlížejícího Lunochoda byla přístrojová část ve tvaru válce a část se slunečními bateriovými články. Na přední části 840 kilogramů vážícího robota byly umístěny kamerové systémy, s jejichž pomocí se Lunochod ovládal z pozemního řídícího střediska. Vozítko se po povrchu Měsíce pohybovalo pomocí 8 kol, z nichž každé poháněl samostatný elektromotor.

Sovětská mise byla ve své době velice úspěšná, protože Lunochod 2 urazil po Měsíci vzdálenost 37 kilometrů, čímž vytvořil rekord ve vzdálenosti, kterou kdy pozemský robot urazil po povrchu kosmického tělesa. Za dobu své cesty pořídil 86 panoramatických záběrů a na Zemi poslal 80 tisíc fotografií. 

Mise Lunochodu 2 byla oficiálně ukončena 3. července 1973. Místo jeho odpočinku bylo 37 let záhadou až do chvíle, kdy v roce 2010 astronom Phil Stooke z kanadské Západoontarijské univerzity zveřejnil snímky měsíčního povrchu, na kterých se mu podařilo vozítko najít. Lunochod byl nalezen poblíž malého kráteru, ze kterého se ho sice sovětským inženýrům podařilo dostat, ale pravděpodobně se mu zanesl chladič prachem, stroj se začal přehřívat a jeho mise byla proto předčasně ukončena.

Program Luna začal v lednu 1959 a byl zaměřen na dosažení a prozkoumání povrchu Měsíce. Sonda Luna 1 nabrala příliš vysokou rychlost, kolem svého cíle prolétla a vydala se vstříc Slunci. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se v roce 1959 stala Luna 2, Luna 3 na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce. První měkké přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě Luna 9.

V roce 1977 se mělo na cestu do vesmíru vydat třetí měsíční vozítko, program Luna byl však ukončen, protože byl označen jak finančně příliš nákladný. Lunochod 3 byl poté vystaven v muzeu poblíž Moskvy. Program Luna byl přímým předchůdcem dnešní velice úspěšné mise vozítka Curiosity, které působí na Marsu.