Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Jiný odkaz zase dokáže z naší elektronické stopy na internetu odhalit, kdo jsme, jaké máme zdravotní potíže i jiné trable.

V záplavě všeho se člověk nutně musí pousmát nad GDPR, které má ambice dohlížet nad udržováním soukromí Evropanů, zatímco oni sami, dobrovolně, i když většinou nevědomky, poskytují někdy velmi intimní údaje de facto komukoli. Koho ani neznají a stejně tak netuší, co s informacemi o nich podnikne.

Evidence všeho, co jsme díky internetu nakoupili, se v tomto případě týká pouze těch, kteří aktivně používají služby Googlu. Ten tak může čerpat data z Gmailu, kam nám v takovém případě chodí potvrzení o objednávce.

Jen lepší cílení reklamy?

A proč to Google dělá? Data může používat jak ve svých asistenčních službách, tak ve zmíněném Gmailu, kde může nákup lépe označit, upozornit, že je objednávka už vyřízená a podobně. Musí jej tedy nejprve dokázat identifikovat. Nakonec je tu i možnost využití i pro lepší cílení reklamy.

Data jsou v tomto případě sice dohledatelná, ale soukromá, takže je vidí jen konkrétní uživatel. Pokud mu to přesto vadí, lze jednotlivé položky na (prodejním) seznamu smazat. Pro úplnost je třeba dodat, že komplexnější sondu do našich aktivit na službách Googlu poskytne jeho přehled nazvaný Moje aktivita.

Je to horší, než si představujeme

Každopádně, pokud se někdy pozastavíme nad otázkou, co všechno o nás internetové vyhledávače nebo sociální sítě vědí, věřte, že pravdou je, že je to spíš horší, než si umíme představit. Počítačoví odborníci připouštějí, že Google a spol. dnes o nás umí zjistit víc, než před pár desítkami let dokázaly tajné služby.

Proto většinou následuje varování, že dbát o počítačovou bezpečnost už jsme se většinou naučili, ale na svoje osobní data pozor dávat neumíme. Mnohdy je vyměňujeme klidně za bezpečnost, aniž bychom si to připustili.

Nabídnou službu a dostanou naše soukromí

Stačí, když nám Apple nebo Google nabízí, že všechno, co nás trápí, vyřeší a my se nemusíme bát, že přijdeme třeba o svoje fotky či maily. A to většinou fakt nemusíme. Za službu neplatíme, což je nám příjemné. Ale za to, že jsme od poskytovatelů pohodlí a bezpečí využili, dáváme jim k dispozici naše kompletní soukromí. Všechny vymoženosti tedy nejsou zdarma, ačkoli jsou tak prezentovány. Platíme za ně svými soukromými informacemi. I v knižním bestselleru Zero tak autor naznačuje, že se vlastně stáváme zbožím se všemi osobními daty, my samotní.

Firmy prodávají soukromí uživatelů svým zákazníkům. Aby si je udržely, dávají za to stále lepší služby a posouvají vývoj technologií kupředu. Problémem je, že stále častěji neobchodujeme jen sami se sebou a svými tajemstvími, ale čím dál častěji i lidmi kolem nás, zejména rodinou a kamarády.

Vědí víc, než naši nejbližší

Firmy jako Google nebo Facebook o nás tedy vědí velmi často víc, než kterýkoli nám blízký člověk - manžel, kamarádka, rodiče, sourozenec. Dokonce víc, než my sami. Jmenované firmy o nás mají objektivnější obraz, než o sobě každý máme. Nedají se obelstít, protože jim nic neříkáme přímo, ony vyhodnocují to, co děláme, jak komunikujeme.

Informace, které jsou o každém z nás dostupné, nestojí na datu narození ani na tom, s kým udržujeme styky. Je to kompletně všechno: přesný čas, kdy ráno vstaneme, zdraví i případné obtíže, nálada, hlavně tendence – jestli se momentálně rozvíjíme nebo upadáme, i to, po kom tajně toužíme a koho s kým podvádíme, jestli se chystáme marodit, nebo se obáváme vyhazovu z práce. Facebook už brzy odhalí, kdo vás miluje a koho milujete vy

Máte-li milence, bacha na Google!

Poznat, že má někdo milenecký vztah, dokáže Google velmi spolehlivě. Podle všeho to nedělá zřejmě aktivně, ale shromážděná data mu s jistotou takový opakovaný úlet prozradí. A nenechá se ošálit ničím, co by třeba platilo na nějaké soukromé očko. Jak že to tedy odhalí? Když najednou začneme mazat esemesky od jediné osoby v seznamu, se kterou se stýkáte vždycky jen sami. Pozná se to z geolokace, stejné wifi v okolí, a taky podle toho, že nikdy kolem nás v tu chvíli není nikdo ze společných známých. Když se k tomu přidá googlování dárků, které si oficiální partner většinou nebo nikdy negoogluje, opět je to trefa do černého.

Google vidí prakticky všechny webovky, co navštívíme. Je to pak velice jednoduché – díky tomu, do čeho všeho vidí, ví vše. A nepotřebuje přitom nic, s čím uživatel dobrovolně nesouhlasí.

Uniknout skoro nelze

Google je přitom v 70 – 100 procentech webovek, které navštěvujeme. U některých ví všechno, co na nich děláme, u jiných ví jenom kdy jsme tam byli, kde jsme byli, když jsme si ty webové stránky otevřeli. Zhruba desetina až pětina webovek bez součástek od Googlu vůbec nefunguje.

Prakticky tomu všemu nelze uniknout. A pokud, tak pouze za cenu obrovského nepohodlí a námahy. Útěchou budiž to, že Google všechna ta data podle všeho sbírá jen proto, aby mohl ukázat reklamu, na kterou budeme chtít kliknout, a tak jim vydělal nějaký ten peníz. Výměnou za to dostaneme služby zadarmo, které nám zjednodušují život. A jsme opět u toho, že vždy jde o něco za něco… Chcet vízum do USA? Předložte vaše aktivity na sociálních sítích