Družice Athena bude za 12 let hledat černé díry i vybuchující hvězdy. Na její výrobě se podílejí Češi

V roce 2031 vyletí do vesmíru podobná družice
 Technologie 
04. června 2019 07:13 / Depositphotos
  0   0
Cíl je už jasně daný: Athena bude zkoumat horký a energetický vesmír. Tedy černé díry, kupy galaxií a vybuchující hvězdy. Za úkol si klade též pochopit, jak vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme ve vesmíru, i jak se zformovaly černé díry v centrech galaxií.

Předpokládá se, že se do vesmíru dostane nástroj pro výzkum celé škály astronomických objektů v rentgenové oblasti. Proto si od družice vědci slibují, že přispěje i k pochopení jevů odehrávajících se v atmosférách a magnetosférách planet sluneční soustavy.

Athena bude vlastně takovou rentgenovou observatoří. Sází se na to, že má obrovský potenciál významných objevů a bude jedním z pilířů astronomického výzkumu po roce 2030. A Češi jsou u toho!

České republice a našim expertům se totiž podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Pro družici Athena budou vyrábět elektroniku, která bude ovládat součásti, které se budou podílet na fungování tohoto unikátního přístroje.

Vesmír pro lidstvo

Konkrétněji již čeští vědci a technici oznámili, že pracují na návrhu přístroje a připravují se na to, že budou důležitou součást elektroniky vyrábět (tzv. Remote Terminal Unit). Právě ta bude kontrolovat teplotu v přístroji a ovládat důležité mechanické a elektronické součásti pro správné fungování přístroje. Příspěvek českých hlav a odborníků je společným projektem Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, podporovaných programem Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo a programem PRODEX, který řídí ministerstvo školství.

Zapojením se do projektu se Česko stalo třináctou zemí v mezinárodním konsorciu vedeném Francií. Je to ojedinělá příležitost, poněvadž umožní našim vědcům se podílet na vědecké přípravě mise i na zpracování prvních měření. Přístroj by je měl pořídit zhruba za 12 let, vypuštění družice je totiž naplánováno na rok 2031.

Převýšení citlivosti současných detektorů víc než 50krát

Známé jsou už i některá další data a údaje. Ačkoli laikovi mnoho možná neprozradí, fajnšmekrům technologií napoví, o jak velký unikát se má jednat.

Jádrem přístroje, který bude důležitou součástí družice, má být soubor citlivých teplotních senzorů chlazených na 50 mK – to je pouhých pět setin stupně nad absolutní nulou. Tyto ochlazené detektory budou pak následně schopné zaznamenat příchod každého rentgenového fotonu a přesně určit jeho energii. V tom je ona výjimečnost, protože díky tomu se předpokládá převýšení X-IFU citlivosti současných detektorů vice než padesátkrát.

Revoluce se očekává na více frontách objevování

Součástí Atheny je velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU), který právě prošel důležitým hodnocením ze strany Evropské vesmírné agentury (ESA).

I ten stojí za zájem. Díky nové technologii pojmenované rentgenové mikrokalorimetrie, se od něj očekává revoluce v této oblasti. Čtěte také: Budoucnost lidstva? Šéf Amazonu o ní má jasno.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Děsivý nápad. Jaderná elektrárna Fukušima chce zamořit oceán radioaktivní vodou

Dům a zahrada

Koberce do kuchyně patří. Přesvědčíme vás

Cestování

Neuvěřitelná místa na naší planetě: Kam se vydat, když milujete tajemno?

Zavřít reklamu