Na Marsu rover vyfotil lidskou technologii. Jde o materiál, který naše civilizace vyrábí od padesátých let minulého století
Obvykle NASA všem nadšencům jakákoliv spojení marťanských struktur a nějakých civilizací nějakým způsobem vysvětlí a tvrdí, že se jedná buď o optický klam nebo o výtvor koroze hornin, tentokrát je ale na první pohled jasné, že se jedná o lidskou technologii.
S největší pravděpodobností jde o vlákna draconu, což je materiál, který lidská civilizace vyrábí od padesátých let minulého století. Dracon jsou vlastně polyesterová vlákna a tady na Zemi má velmi široké použití.
Dracon se ve velkém používá jako výplň polštářů a přikrývek, ale také jako tětiva do luků, při stavbě lodí a plachetnic, v textilním průmyslu a v neposlední řadě také v medicíně, kde se z tohoto materiálu vyrábí umělé cévy. Ale co to dělá na Marsu?
I NASA tentokrát přiznává, že jde skutečně o dracon. "Máme podezření, že jde o další kus draconu,“ řekl Justin Maki, zobrazovací vědec JPL, z NASA. "Všimli jsme si, že tento konkrétní kus síťoviny zřejmě prošel značným rozpletením nebo rozdrcením, což naznačuje, že byl vystaven silným silám."
Rover Perseverance nasdílel i další fotografie, na kterých jsou další kousky lidských technologií, včetně izolace. Vše podle NASA pochází z dopadu podpůrného přistávacího zařízení, kterému se říká nebeský jeřáb. Takže vlastně Perseverance na povrchu Marsu fotí trosky zařízení, která mu umožnila na planetě přistát.
I když už nikdo nevysvětlil, co na palubě přistávacího modulu a jeřábu dělaly přikrývky. Ale podle NASA tam zkrátka byly a byly vyrobeny ve dvou variantách. Tou první byl perforovaný aluminizovaný kapton, který se běžně pro výrobu tepelných přikrývek do kosmických lodí používá a také mylar, což je světlý materiál a je to právě on, co rover vyfotil. Přikrývky se zachytily o marťanské kameny a tamní větry je doslova rozervaly na vlákna, která jsou vidět na fotografii.
Není to vůbec poprvé, co byl dracon na povrchu Marsu vyfotografován. Starší fotka například pochází z června letošního roku a vůbec první trosky z přistání roveru Perseverance byly objeveny už v polovině dubna.
Nic neobvyklého tedy rovery na Marsu neobjevily, respektive nic zajímavého, co by NASA byla ochotna sdílet s veřejností. Zatím vždy našla vysvětlení pro vše, co rovery, které po Marsu jezdí už několik desetiletí, vyfotily. NASA má naopak starost o to, aby zbytky trosek či vlákna draconu nekontaminovaly nástroje, kterými rover Perseverance sbírá vzorky. Tím by totiž byly znehodnoceny. Nic ale v tuto chvíli nenasvědčuje tomu, že by něco takového hrozilo.
Rover Perseverance přistál na Marsu 18. února 2021 a jeho přistání sledoval v přímém přenosu doslova celý svět. Rudou planetu v oblasti jezer by měl brázdit podle plánu dva roky. Je ale možné, že jeho mise bude prodloužena podobně jako u roveru Curiosity, který nedávno na Marsu oslavil desetileté výročí. Na druhou stranu rover Perseverance sbírá vzroky do speciálních kapslí, pro které má letět jiný speciální rover. V rámci mise Mars Sample Return by měl odstartovat v roce 2026 a na Zemi přivézt k analýze vše, co Perseverance do svých speciálních kapslí nasbíral.
To ale není to jediné, co Perseverance na Marsu dělá. Kromě celé řady jiných úkolů kromě jiného testuje také technologii, díky které by se na Marsu, až tam jednoho dne dorazí lidská mise, dal z oxidu uhličitého vyrábět kyslík.
Autorský článek, další zdroj: NY Post
