Jeden z nejstarších letounů amerického letectva má novou misi
Ačkoli F-22 Raptor a F-35 Joint Strike Fighter patří mezi nejpokročilejší stíhačky na světě, mají dva různé komunikační systémy, což znamená, že mezi sebou nemohou komunikovat. Proto potřebují třetí letadlo, tedy ex špiona U-2, který jim usnadní konverzaci.
Tajná komunikace mezi stíhačkami
F-22 a F-35 jsou vybaveny pokročilými datovými linkami, které jim pomáhají odesílat a přijímat data do jiných letadel. Oba tryskáče jsou navrženy tak, aby pracovaly v napadeném vzdušném prostředí, přičemž využívají systémy utajení, takže i zabezpečenou komunikaci.
Jenomže americké letectvo vyvinulo stroje F-22 v 80. a 90. letech minulého století a na F-35 pracovalo zhruba od roku 2000. F-22 používá vlastní Intra-Flight Data Link (IFDL), zatímco F-35 používá Multifunkční pokročilý datový odkaz (MADL). Problém? IFDL nemůže komunikovat s MADL a naopak. Ve válečných scénářích jsou ale oba stroje nasazeny vedle sebe, takže tato nekompatibilita je velkým problémem.
Letectvo se tento problém snažilo vyřešit roky a nakonec přišlo s nečekaným řešením. Pomocí špionážního letadla U-2 vezmou signály IFDL a MADL od obou stíhaček a předají informace oběma stranám navzájem, ale i pozemním stanicím a velitelství. Tato technologie by například mohla umožnit stroji F-22, kterému došly rakety vzduch-vzduch, sdílet údaje o raketové dráze nepřátelské řízené střely s plně vyzbrojenou F-35, což by umožnilo novějšímu letounu zasáhnout.
Cílem je propojená komunikace
To vše je součástí hlavního plánu Pentagonu umožnit co největšímu počtu lodí, letadel a pozemních jednotek komunikovat a sdílet navzájem svá data. To například znamená, že stíhačky budou schopny data v reálném čase komunikovat směrem k pozemním jednotkám či lodím a obráceně.
Letectvo si U-2 jako svoji komunikační centrálu pro některé stíhací stroje vyzkoušelo už v loňském roce. U-2 je pro svou novou misi velmi dobrou volbou, protože jako bývalý špionážní letoun umí létat ve vysoké nadmořské výšce a ve vzduchu vydrží dlouho. Překladatelský uzel musí totiž letět vysoko, aby mohl přenášet signály mezi nízko letícími stíhačkami.
Nevýhodou je, že U-2 není už neviditelným strojem, kterým býval ve svých slavných časech, tedy v prvních desetiletích studené války. Dnes už mu k utajení před nepřátelským radarem nepomůže ani let ve výšce 21 kilometrů. Armáda se proto logicky snaží najít snazší způsob, jak dva různé komunikační systémy svých stíhaček sladit. Dále čtěte: Kryogenní vodíková pohonná jednotka má změnit civilní létání.