Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Myšlenku představili nedávno výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT), Švýcarského technologického institutu (ETHZ) a Italské národní výzkumné rady (CNR). A navrhli nový teoretický koncept, podle něhož budou autonomní auta v oblasti silničních křižovatek svůj provoz plynule regulovat sama. Potřeba dopravních světel a semaforů tím podle výzkumníků skončí.

Zvýší se plynulost dopravy?

Zdá se vám to přitažené za vlasy či vytržené ze scénáře nějakého sci-fi filmu? Podle autorů nové koncepce nazvané „systém založený na přidělených časových úsecích“ však musíme počítat s tím, že s sebou příchod autonomních nebo robotických aut vybavených senzory a bezdrátovou komunikací opravdu velice brzy přinese možnost další optimalizace.

Projeví se to zejména ve zvýšení rychlosti a plynulosti dopravy, ale také propustnosti křižovatek a dopravních tepen. Hovoří se též o snížení spotřeby paliva a emisí výfukových plynů. Nad tím vším má stát vysoká úroveň bezpečnosti. Špatně to tedy nezní.

A co ze zmíněného návrhu konkrétně vyplývá? Třeba to, že spolu budou muset autonomní auta komunikovat již od jisté větší vzdálenosti od křižovatky. V reálném čase si budou stále vzájemně sdělovat svoji polohu a rychlost. V praxi to bude znamenat, že vlastně svůj pohyb v potřebném předstihu propojí tak, aby nedošlo ke karambolu.

Odpadne nervózní skřípění brzd?

Umožní jim to vzájemně vypočítat a přidělit si unikátní a přesný čas průjezdu křižovatkou tak, aby žádné vozidlo nemuselo zastavit, ani prudce brzdit – čehož býváme svědky na sinicích běžně. Ubýt či zcela zmizet by tím měly dopravní zácpy. Odhaduje se navíc, že dopravní propustnost křižovatek se zvýší na dvojnásobek a tudíž by jimi mohl projíždět ještě vyšší počet aut.

De facto tak v dohledné budoucnosti bude možná silniční doprava ve městech připomínat systém letecké dopravy. V ní má také každé letadlo přidělený svůj jedinečný časový úsek pro start nebo přistání, aby nedošlo ke kolizi s jinými letadly. Procedury na křižovatkách se však budou odehrávat na bázi decentralizované komunikace v automobilové síti peer-to-peer. A v tom je rozdíl od letecké dopravy, která potřebuje dispečink řízení letového provozu.

Vědci, kteří usilovně pracují na tom, aby jejich návrhy v této oblasti byly uvedeny co nejdříve do reality, jsou přesvědčení o tom, že svým způsobem bude provoz na dopravních uzlech podobný jakémusi synchronizovanému provozu dat uvnitř elektronických mikroprocesorů.

Zatím proběhly zkoušky v simulovaných podmínkách

Model, který pracovně nazývají „slot-based systém", již vyzkoušeli vědci alespoň na simulovaných situacích dokonce za účasti chodců a cyklistů, což jsou prvky, které komunikovat a interaktivně přizpůsobovat svoji rychlost asi nebudou.

Ze zveřejněných informací v médiích však vyplývá, že k reálné aplikaci podobného modelu však přece jen ještě zbývá dlouhá cesta. To nejpodstatnější asi je, že k realizaci by musela být na silnicích prakticky už jen autonomní vozidla. Navíc taková, která budou umět plynně komunikovat s centrálními dopravními dispečinky nebo regulátory.

A tak se zatím při průjezdu křižovatkami můžeme kochat pohledem na semafory i dopravní světla. Ostatně provází nás již více než 120 let. Připomeňme si, že původně byla určena a vyvinuta pro koňské povozy.

Co je to autonomní vozidlo?

Též se mu dá říkat samořídící nebo samořízené motorové vozidlo. Jde o auto, které ke svému provozu nepotřebuje řidiče a orientuje se jen za pomoci počítačových systémů. Ty detekují okolí vozidla a určují jeho trasu. Detekce může probíhat různě – třeba za pomoci systémů jako je radar, lidar, GPS nebo počítačové vidění. Čtěte také: Řidiči jsou přežitek. IN je jezdit bez nich.