Dějiny světového internetu: Připomeňme si první webovou stránku i první online objednávku

Svět internetu zahrnuje již téměř všechna místa na planetě
📷
Další 3 fotografie v galerii
 PC a Mobily 
26. března 2019 12:57 / Shutterstock
  0   0
Pojem internet se objevil poprvé v roce 1987. Tehdy bylo vzájemně v síti propojeno 27 tisíc počítačů na celé Zemi. V roce 1991 byly nasazeny stránky "www" v evropské laboratoři CERN, o rok později byl na ně připojen Bílý dům a vládní instituce. Slavnostně se 13. února 1992 v pražských Dejvicích na ČVUT připojilo i Československo.

Se vznikem počítačů krátce po roce 1945 se brzy objevily i první počítačové sítě. Ty umožnily vzájemnou komunikaci a nakročily k síti, kterou je nyní opředený celý náš svět.

Přímým impulzem k tomu byla studená válka (od roku 1947 mezi USA a SSSR), kde protivníkům hrozilo masivní ničení komunikační infrastruktury jadernými zbraněmi. Odpovědí na toto riziko bylo ve Spojených státech zadání agentury DARPA na vývoj takové komunikační sítě pro počítače, která by neměla žádné řídící uzly podobné telefonním ústřednám a místo toho by bylo řízení sítě rozprostřeno.

Není tedy asi překvapivé, že jako první byla dálková komunikace mezi počítači vyvinuta pro poloautomatické vojenské radarové systémy (AN/FSQ-7) a jejich obdobu v automatických rezervačních systémech aerolinií na konci 50. let 20. století.

Síť byla dříve než počítače

Samotný pojem datové komunikace — tedy přenos dat mezi dvěma různými místy, propojenými přes nějaký druh elektromagnetického média, jako je rádio nebo elektrický drát — ve skutečnosti dokonce zavedení prvních počítačů předcházel.

Takové komunikační systémy byly totiž většinou omezené komunikací mezi dvěma koncovými zařízeními. Dá se tedy říci, že telegrafické systémy a dálnopisné stroje mohou být považovány za časné předchůdce tohoto druhu komunikace. Dříve počítače používaly technologii, která byla v té době dostupná ke komunikaci mezi centrální procesovou jednotkou (CPU) a vzdáleným terminálem.

Jak se vyvíjela technologie, nové systémy byly navrženy k umožnění komunikace na velké vzdálenosti (pro terminály) nebo s vyšší rychlostí (pro propojení lokálních zařízení), které byly nezbytné pro model mainframe počítačů. Pomocí těchto technologií bylo možné vyměňovat data (například soubory) mezi vzdálenými počítači. Nicméně, takzvaný „point to point“ model komunikace byl omezen, neboť neumožňoval přímou komunikaci mezi dvěma libovolnými systémy; fyzické spojení bylo nezbytné. Tato technologie byla také považována za nebezpečnou pro strategické a vojenské použití, protože zde nebyly alternativní způsoby pro komunikaci v případě nepřátelského útoku.

Formování budoucích principů začalo v 60. letech

Jako reakce na několik výzkumných programů se začaly zkoumat a formulovat principy komunikace mezi fyzicky oddělenými systémy, což vedlo k vývoji modelu přepojování paketů v digitální síti. Tyto výzkumy prováděly laboratoře Vinton G. Cerf na Stanfordově University, Donald Davies (NPL), Paul Baran (RAND Corporation) a Leonard Kleinrock na MIT a na UCLA. Tento výzkum vedl k vývoji několika „packet-switched“ síťového řešení v pozdních 60. a 70. letech 20. století, včetně ARPANET, Telnet a protokol X.25. Kromě toho, přístupy veřejnosti a fanouškovských síťových systémů vzrůstaly na popularitě, včetně „unix-to-unix copy (UUCP)“ a FidoNet.

Nicméně stále byli nesouvisle odděleni sítěmi, mezi kterými sloužilo pouze omezené množství bran. To vedlo k aplikačnímu přepínání paketů a k vývoji protokolu pro síťování, kde by mohlo být více různých sítí spojeno v rámci super sítě. Definicí jednoduchého běžného síťového systému, sady komunikačních protokolů, by mohla být koncepce sítě oddělena od jeho fyzické realizace.

Globální síť

Toto rozšíření síťování začalo tvořit myšlenku globální sítě, která by byla nazvána internet; na základě standardizovaných protokolů byla oficiálně realizována v roce 1982. K rychlému přijetí a propojení došlo přes moderní sítě západního světa, poté začal internet pronikat i do okolního světa; de facto se stal vnitrostátním standardem globální sítě. Nicméně, nepoměr růstu mezi vyspělými zeměmi a zeměmi třetího světa vedl k digitální propasti, která zůstává dodnes.

V závislosti na trhu a zavedení soukromých poskytovatelů internetového připojení (providerů) v 80. letech a rozmachu internetové zábavy v 90. letech 20. století měl internet drastický dopad na kulturu a obchod. To zahrnovalo vzestup elektronické pošty (emailu), na textu založená diskusní fóra a www (World Wide Web). Spekulace investorů v nových trzích vzniklých těmito inovacemi mohou také vést k inflaci a dodatečnému kolapsu „Dot-com bubble“. Ale i přesto internet stále roste, vedený komercí, větším množstvím on-line informací a vědění a sociálních sítí známých jako Web 2.0.

První webová stránka i první online objednávka

Web přinesl během posledních tří dekád mnoho „poprvé“ – od první stránky (info.cern.ch v roce 1990), přes první on-line objednávku pizzy (v roce 1994), až po první připojení na internet z vesmíru (v roce 2010).

Před nedávnem se proto uskutečnil průzkum, jehož výsledky představily aktuální ambice lidí v oblasti využívání internetu. Průzkum napříč 13 zeměmi v Evropě, na Středním východě a v Africe ukázal obrovský dopad World Wide Webu, jakožto největší aplikace na internetu. Ukázal též, jaké možnosti může internet ještě naší společnosti nabídnout. Propojení lidí, lepší komunikace a nové způsoby učení jsou zatím považovány za největší přínosy webu. Ostatně propojování a sdílení informací mezi lidmi už jeho prostřednictvím probíhá aktivně 30 let.

Lepší přístup ke vzdělávání

Nejčastější odpovědí respondentů tohoto výzkumu na otázku, jaké možnosti nabídne internet budoucnosti, bylo poskytnutí lepšího přístupu ke vzdělání (63 %). Na druhém místě se umístil lepší přístup ke zdravotní péči (57 %).

Vyšlo též najevo, že nejčastějšími důvody používání internetu je potřeba nepřetržité informovanosti o aktuálním dění (74 %), zábava (71 %) a kontakt s rodinou a přáteli (70 %). Zábavní průmysl (39 %) a odvětví financí (31 %) podle respondentů dokázaly nejlépe využít možností, které světová webová síť nabízí.

A co se týká výhledu do následujících 30 let? 63 % respondentů počítá s tím, že internet během příštích 30 let umožní snadnější přístup ke vzdělávání. 57 % respondentů odhaduje, že bude dostupnější i zdravotní péče. Podle respondentů budou z technologického pokroku nejvíce těžit právě oblasti vzdělávání a zdravotnictví (34 % a 32 %).

Mezi nejpozitivnější přínosy webu podle respondentů patří propojení lidí (39 %), vylepšená komunikace (35 %) a nové způsoby učení (35 %). Nejprimitivnější hesla uživatelů internetu v letošním roce.

Alena Hechtová | inStory.cz
Témata: www, web, internet, komunikace
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Celosvětový hon za vzácnými kovy navyšuje jejich cenu. Na vině jsou elektromobily

Dům a zahrada

Léto přeje zlodějům. Důležité rady, které je dobré dodržet před odjezdem na dovolenou

Cestování

Sever Ameriky trochu jinak: Vydejte se po stopách ztracené anglické kolonie

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu