Na Marsu byl objeven obrovský kráter naplněný ledem

Existenci stálé masy ledu způsobuje fenomén zvaný studená past
 Technologie 
08. ledna 2019 14:29 / Pixabay
  18   5
Evropská vesmírná agentura pořídila nové zajímavé snímky povrchu Marsu. Konkrétně jde o Korolevského kráter, jenž je široký 82 kilometrů. V jeho středu se nachází obrovská vrstva ledu. Téměř celý rok si zachovává tloušťku 1,8 km a obsahuje 528 km3 ledu.

Snímky skutečně ukazují Korolevského kráter, který se nachází jižně od velkého dunového pole v severní polární oblasti planety Mars (oblast je známá jako Olympia Undae). Střed kráteru tvoří hromada ledu neměnné tloušťky až 1,8 km. Obsah ledu je asi 528 km3. Menší množství ledu se nachází i na okrajích kráteru a kolem něho.

Existenci stálé masy ledu způsobuje fenomén zvaný jako „studená past“. Dno kráteru se nachází dva kilometry pod jeho okrajem. Vzduch, který se pohybuje nad ledem, se ochlazuje a vytváří silnou vrstvu, která působí jako štít. Díky ní se led nezahřívá a netaje. Vzduch je totiž špatným vodičem tepla. Proto je Korolevského kráter trvale plný ledové hmoty.

Pohled na něj, pořízený Mars Express High Stereo kamerou (HRSC) s vysokým rozlišením, obsahuje pět různých „proužků“, které splývají do jediného obrazu. Kráter je zobrazen v perspektivě a v topografickém pohledu, což poskytuje úplný pohled na terén v něm a kolem něj.

Své jméno kráter získal podle hlavního sovětského raketového inženýra Sergeje Pavloviče Koroljova, který je považován za otce sovětské vesmírné techniky. Koroljov pracoval na řadě známých misí včetně programu Sputnik – prvních umělých družic, které kdy byly vyslány na oběžnou dráhu kolem Země.

V roce 1957 a v následujících letech se účastnil také programů Vostok, které se týkají průzkumu vesmíru s lidskou posádkou (Vostok je kosmická loď, na jejíž palubě letěl 12. dubna 1961 do vesmíru první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin).

Sonda Mars Express má zjistit, zda na rudé planetě může existovat život. Barevný a stereofonní systém zobrazování povrchu (CaSSIS) na palubě ExoMars Trace Gas Orbiter začal pracovat na Marsu 28. dubna 2018. Zhotovil nádherný pohled na část Korolevského kráteru – byl to jeden z prvních snímků, který poslal na Zemi.

Systém CaSSIS zobrazil 40 kilometrů dlouhou část severního okraje kráteru, představil jeho zajímavý tvar a strukturu a ledové ložisko. Vědci spojili tři snímky Korolevského kráteru v různých barvách pořízené téměř současně 15. dubna.

Kamera CaSSIS byla aktivována dne 20. března 2018. Než začala plnit svoje poslání, byla nejprve testována. „Na začátku zkušební fáze jsme do přístroje instalovali nový software a po několika drobných problémech je přístroj v dobrém stavu a připraven k práci,“ říká hlavní obsluha kamery Nicolas Thomas z univerzity ve švýcarském Bernu. „Potěšilo nás, jak dobrý byl tento obraz díky optimálním světelným podmínkám,“ říká Antoine Pommerolová, členka vědeckého týmu CaSSIS pracující na kalibraci dat.

Ukazuje se také, že CaSSIS může významně přispět i ke studiu produkce oxidu uhličitého a vodních cyklů na Marsu. „Cílem je plně automatizovat proces vzniku obrazu. Jakmile toho dosáhneme, můžeme data rychle poslat vědecké komunitě k analýze,“ říká Nicolas. Dále čtete: Sonda mířící k okraji Sluneční soustavy se blíží k tajemnému objektu s názvem Ultima Thule.

Marek Pokorný | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

V atmosféře jednoho z měsíců existují bouře a deště jako na Zemi. Vědci získali první důkazy

Dům a zahrada

Pořizujeme nové dveře: Jsou lepší levé, nebo spíš pravé?

Cestování

Máte rádi dobrodružství a chcete po světě cestovat opravdu levně? Zkuste plavbu na nákladní lodi

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu