Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Během studené války mezi USA a Sovětským svazem vznikla řada zvláštních zbraní, bojových vozidel a dalších vynálezů. Jedním ze zajímavých pokusů bylo také americké létající bojové vozidlo Airgeep VZ-8P.

Tento létající prostředek byl navržen tak, aby se mohl pohybovat velice nízko nad terénem a vyhnul se tak detekci nepřátelských radarů. Do vzduchu se před více než půl stoletím zvedl pouze jediný prototyp tohoto stroje, který byl díky konstrukci se dvěma zaplášťovanými rotory schopen vertikálního vzletu a přistání.

Americká armáda v šedesátých letech uvažovala o tom, že nad válečná bojiště nasadí létající džípy. Stroj poháněný dvěma motory, na které byly napojeny dva rotory se třemi čepelemi, představila společnost Piasecki. Pohon byl zkonstruován tak, aby oba rotory pořád fungovaly i v případě poruchy jednoho z motorů.

Druhý prototyp byl zkonstruován s modifikovaným designem a označen Piaseckim jako Model 59H AirGeep II a armádou jako VZ-8P (B). Byl poháněn dvěma motory Turbomeca Artouste, vybaven katapultovacím sedadlem pro pilota a střelce. Prototyp byl také vybaven poháněným tříkolovým podvozkem pro zvýšení pozemní mobility. Tento druhý prototyp vzlétl poprvé 15. února 1962.

Model 59H AirGeep II byl později zapůjčen americkému námořnictvu pod označením Model 59N, která jej vybavila plováky. Po navrácení stroje US Army byl motor Turbomeca Artouste nahrazen lehčím a výkonnějším typem Garrett AiResearch TPE331-6 o výkonu 410 kW.

Armádě, která vývoj vozidel objednala, se z počátku vynález líbil, přesto se ale později rozhodla od této myšlenky ustoupit. Místo létajícího vozu se Američané zaměřili na vývoj nových vrtulníků, které jsou mnohem více všestranné. Dále čtěte: (Bombardování během druhé světové války vysílalo rázové vlny hluboko do vesmíru).