Rusko staví novou třídu obrovských ponorek, ze kterých bude vypouštět svá nukleární torpéda
Vlastně větší obavy než 184 metrů dlouhá ponorka Belgorod budí samotné nukleární torpédo. Jde o obrovské torpédo, které se nevejde do ledajaké ponorky. Už jen jeho jaderná dvoumegatunová hlavice budí hrůzu, navíc torpédo pohání jaderný reaktor s tekutým kovem, což znamená, že Rusové mohou torpédo vystřelit z ponorky na jednom konci světa a zasáhnout cíl na druhém konci zeměkoule, a to ještě ke všemu obrovskou rychlostí.
Podle ruské agentury TASS, která je hlásnou troubou Kremlu, bude nová ponorková divize údajně aktivní na základně na poloostrově Kamčatka buď koncem roku 2024, nebo v první polovině roku 2025. Zdá se, že divize pravděpodobně nakonec bude zahrnovat celkem čtyři nebo pět ponorek a mezi nimi 30 poseidonů. Pokud bude torpéd skutečně jen 30 kusů, znamenalo by to pro představu, že po vypuštění všech torpéd v onen soudný den nebude potřeba další nukleární torpéda dobíjet. Takže jich skutečně bohatě stačí třicet. Ponorka Belgorod jich totiž unese rovných šest.
Mluví se také o tom, že belgorody s poseidony budou fungovat rovněž v Pacifiku, ale nic není v případě Ruska samozřejmě jasné a hlavně ověřitelné. A jedinou slabou útěchou je v tuto chvíli fakt, že díky sankcím Rusové pravděpodobně nebudou schopni podle časového plánu vyrábět ani ponorky, ani nukleární torpéda.
Každopádně Poseidon je třikrát širší než standardní těžké torpédo, takže se skutečně vejde jen do speciální ponorky, a tou tedy bude třída Belgorod. Díky jadernému reaktoru má prakticky neomezenou výdrž, s níž pohání svůj tichý pump-jet pohonný systém. Údajně se také může ponořit hlouběji, zřejmě až do 1 000 metrů. Ve vodě může k cíli plavat dokonce několik dní, takže je logické, že torpédo obsluhuje umělá inteligence.
Něco tak strašného a velkého tedy ponesou nové ponorky třídy Belgorod, které se po ponorkách třídy Akula stávají největšími ponorkami na světě. K-329 Belgorod je upravená konstrukce ruské jaderné ponorky třídy Oscar II, jak se jí říká v označení NATO. Původně byla postavena už v červenci 1992, ale nakonec byl její trup pozměněn právě kvůli poseidonům.
Momentálně tedy není jasné, kde budou ponorky třídy Belgorod sloužit, pokud budou všechny postaveny podle plánu. Původně mezi strategické cíle pro belgorody patřil arktický šelf jako hlavní geostrategický cíl, především kvůli těžbě energetických zdrojů na Dálném severu, ale také pro kontrolu stále důležitější námořní obchodní cesty přes Severní ledový oceán v důsledku tání arktického ledu. Rusové mimo jiné mají projekt na rozmístění sítě sonarových odposlechových stanic umístěných na arktickém mořském dně, včetně podmořských telekomunikačních kabelů. V roce 2021 se ale zase objevily plány na provoz belgorodů v tichomořské zóně. Jedna jediná ponorka třídy Belgorod, která je v současné době na vodě, zatím tedy pendluje mezi Severní flotilou a Paficikem.
Autorský článek, další zdroj: Republic World
