Ruská multifunkční dronová hlavice dokáže způsobit hned několik škod najednou. Cílí na energetickou infrastrukturu
Tato víceúčelová hlavice na íránských dronech, které Rusové přejmenovali na Geran, je totiž navržena tak, aby zajistila maximální poškození cílů, jako je kritická infrastruktura, a zároveň omezovala schopnost na poškozené infrastruktuře provádět rychlé opravy, uvádí vyšetřovatelé britské nevládní organizace Conflict Armament Research.
Jejich zpráva není nijak stará, šetření bylo provedeno v lednu letošního roku na íránském dronu Šáhid-131 a vyšetřovatelé v ní popisují, že dronová hlavice je speciálně navržena pro ničení energetické infrastruktury, především pak k ničení rozvodné elektrické sítě. A vyšetřovatelé ještě prozradili, že dokonce na vlastní oči viděli víc hlavic, navržených pro ničení konkrétních cílů. Takže ne pouze rozvoden a elektrických sítí.
Zkoumaná verze dronové hlavice o průměru přibližně 14 centimetrů a délce necelých 50 centimetrů je podle vyšetřovatelů složitým ničivým systémem s ne méně než čtyřmi různými smrtícími mechanismy. Ty mezi sebou vytvářejí různé efekty, aby tak zajistily maximální poškození cíle. Nejdůležitější částí hlavice je samozřejmě vysoce výbušné jádro. Ta je sama o sobě je velice efektivní zbraní. Bojová hlavice íránského dronu Šáhid-131 je tak silná, že sama o sobě dokáže zničit malou budovu.
Ale to samozřejmě v případě multifunkční ruské verze dronové hlavice není zdaleka všechno. Nos hlavice tvoří dutý měděný kužel zasazený do výbušniny a jeho otevřený konec směřuje dopředu. Jedná se o tvarovanou nálož, označovanou ve vojenských kruzích jako „HEAT“, což je zkratka pro „High-Explosive Anti-Tank“. Když hlavice vybuchne, tenká měď je vystřelena dovnitř a soustředí se v úzkém a vysokorychlostním proudu kovu, schopného prorazit ocel. Tento proud se pohybuje rychlostí několik kilometrů za sekundu. Vyšetřovatelé to dokonce přirovnali k urychlovači částic. Tak rychlé to je.
Ale to pořád není všechno. Třetí část ruské bojové hlavice se skládá z několika řad kovových kostek nabalených kolem výbušniny, což je fakticky inovovaná verze velmi staré myšlenky. Jaké? V roce 1787 si britský dělostřelecký důstojník Henry Shrapnel všiml, že nové výbušné granáty měly na nepřátelské jednotky malý účinek, jinými slovy, čím dále od výbuchu granátu, tím menší škody. A tak granáty vylepšil tím, že výbušninu v nich obalil vrstvou olověných koulí z mušket. Odtud také známe šrapnely, které dokáží vojákům způsobovat až smrtelná zranění. Dnes se většina dělostřeleckých granátů a bomb vyrábí s kovovým pouzdrem, které se rozpadá na úlomky, nebo s předem vyrobenými šrapnely. Ale ruská dronová hlavice to má opravdu vychytané. Jsou navrženy tak, aby cíleně ničily elektrická zařízení.
Čtvrtým komponentem ruské dronové hlavice je pak osmnáctka mělkých kovových oválů uspořádaných v řadách kolem vnější strany. Když hlavice detonuje, je každý takový oválek zhutněn do jakéhosi aerodynamického slimáka známého jako „Explosive Formed Projectile“ a je vymrštěn ven vysokou rychlostí. A díky tomu doletí na vzdálenost desítek až stovek metrů a to v perimetru 360 stupňů.
A výsledek? Vylepšená ruská dronová hlavice je vysoce účinnou zbraní proti elektrickým transformátorům, rozvodnám a spínacím zařízením. Výbuch takové hlavice poškodí strojní zařízení, přeruší spojení a strhne dráty. A to jsou škody, které nejde jednoduše a hlavně rychle opravit. Ruské hlavice v íránských dronech jsou tak jasným důkazem toho, jak se Rusko při svých náletech nesoustředí ani tak na vojenské cíle, ale především na energetickou infrastrukturu a za tímto účelem si sestrojilo poměrně speciální zbraň.
Autorský článek, další zdroj: Business Insider
