Díky výrazným pokrokům umělé inteligence a virtuální reality nás možná brzy čekají pracovní pohovory ve virtuálním prostoru
Jít na pracovní pohovor je pro mnoho lidí noční můrou, pro jiné je to šance zazářit. V posledních letech není neobvyklé, že lidé tají nebo upravují své sociální sítě, aby udělaly dobrý dojem. Umíte si představit, jak si jednou vytváříte reprezentativního avatara? I to se může stát.
V současné době jsme zvyklí na většinu pohovorů dorazit osobně. U některých to v závislosti na jejich povaze může samozřejmě vyvolávat nepříjemné pocity. Pro někoho to znamená vejít do děsivé kanceláře s jedním nebo více šéfy sedícími za stolem a je pro ně mnohem příjemnější, pokud se mohou připojit prostřednictvím hovoru přes nějakou internetovou aplikaci. Přece jen jsou ve svém prostředí, které je pro ně o něco komfortnější.
Díky pokrokům v technologii umělé inteligence a virtuální reality vás možná brzy čeká pohovor na práci, kterou opravdu chcete přes počítač. A tentokrát k němu už nebudete potřebovat ani kameru. Začátkem roku 2022 se studenti Sandwell College ve West Bromwich rozhodli vstoupit do virtuální reality a vyzkoušet, čeho v ní budou schopni.
Vytvořili avatary a začali testovat, jaké je to mít pohovor takovouto formou. Přestože se v realitě o práci ještě neucházeli, shodli se, že jde o příjemnou formu setkání, kdy je pro ně snazší se vyjádřit v porovnání například s osobním vyjadřováním ve škole. Nikdo je nesoudil a vše bylo online, takže dokázali mluvit daleko víc otevřeně, upřímně a hlavně snáze formulovali myšlenky.
Jejich tazatelem byl virtuální avatar. Ten na konci procesu zhodnotil, jak dobře si během pohovoru vedli a co mohli udělat jinak. To by v budoucnu mohla být cenná zpětná vazba pro každého uchazeče. Online tazatel dá zpětnou vazbu mnohem snáze, než člověk z masa a kostí, který s vámi sedí v kanceláři a musel by přiznat hned na místě, že vás nebere. Uchazečům přitom názor firmy může pomoci při dalších pohovorech na podobné pozice. Je to v podstatě něco, s čím se dnes setkáváme všichni, mnohdy nepřijde ani odpověď, když pošlete do firmy životopis.
Systém VR, který studenti používali, vyrábí jedna z londýnských společností a prozatím jej nedělá nijak komplikovaným. Otázky a požadavky, které dostávají dotazovaní, se pohybují od jednoduchých pokynů, jako: „Řekni mi o svých největších úspěších.“ Přesto některé otázky, jež pomáhají odhalit psychologický profil uchazeče, mohou být trochu zvláštní. Například: „Dáš přednost být milován, nebo se toho bojíš?“
Uživatelé pak dostanou zpětnou vazbu nejen na to, co řekli, ale jak to říkali, zda udrželi oční kontakt s avatarem tazatele, a dokonce i za držení těla. Smyslem je, že lidé mohou pokračovat ve cvičení se simulovanými pracovními pohovory, dokud se nebudou cítit připraveni na pohovor v reálném životě. To by mohlo zase o kousek posunout jejich úspěšnost a úroveň, na které se uchazeči nacházejí. Technologie bude užitečná zejména pro lidi, kteří jsou z pohovorů ve stresu, znalosti a zkušenosti ostřílených pracovníků samozřejmě nevyrovná.
Věci jako komunikace, empatie a způsob vedení hovoru jsou tajemstvím úspěchu, pokud chceme práci získat. Ti bohatší si zaplatí nějaký kurz, mnoho lidí ale bojuje v tomto ohledu samo za sebe a bez zkušeností, aby práci získali. Pomocí VR a umělé inteligence nyní máme způsob, jak se bezpečně ponořit do simulace, kde si procvičíme rozhovory, než se na nějaký skutečně vydáme.
Simulace pracovních pohovorů začaly už v roce 2021 a zaměřují se prozatím hlavně na střední školy či vysoké školy, takže jejich studenti mohou cvičit, než vstoupí na trh práce. Současný obchodní model je založen na předplatném, přičemž částka, kterou musí instituce každý rok zaplatit, závisí na tom, kolik lidí systém používá. Zkuste si představit, že časem by se stal model natolik dostupným, že by jej mohli mít lidé doma a firmy jej skutečně využívaly k pohovorům. Je toho tolik, co by se takhle usnadnilo.
Ač na podobné pohovory budete možná chodit s virtuálním avatarem, velkou výhodou bude i to, že počítač na druhé straně ani lidé, kteří pohovor vyhodnotí, vás nebudou posuzovat na základě reálného vzhledu a nemohou si kvůli němu udělat předsudky. Jde o to vytvořit skutečně objektivní filtr, který bude zacházet jen se relevantními daty, nikoliv osobním dojmem. I ten je ale mnohdy velmi důležitý a o lidech hodně řekne, proto záleží, jak dokonale dokáže připravovaný software analyzovat uchazečovy klíčové vlastnosti. Tvůrci si uvědomují, že je třeba, být v takovém případě opatrný.
Musíme si pamatovat, že umělá inteligence je ve skutečnosti stále vytvářena člověkem. Tedy v první řadě by si měl každý zaměstnavatel, který uvažuje o jejím použití, uvědomit, že ať už ho využije k fázi pohovoru, nebo dokonce při jednání o nějakém obchodu, musí správně rozumět výsledkům systému.
Ač vypadá celý dopad úžasně, určitě by se žádný zaměstnavatel či jednatel neměl nechat strhnout k tomu, aby za něj volila pouze počítačová inteligence. Do procesu musí zasáhnout i člověk, který posoudí, zda se algoritmus skutečně shodl s preferencemi firmy a bude mít finální slovo při výběru pracovníka, jejž nakonec přijme.
Že je to velký krok kupředu, nemůžeme popřít. Software AI je prozatím reprezentován jako mluvící kreslená hlava, která se objeví na obrazovce kandidátova počítače nebo smartphonu. Položí soubor otázek a zaznamenané odpovědi se pak použijí k tomu, aby pomohly náborářům sestavit užší seznam vhodných uchazečů. To znamená, že nikdo se nemusí probírat desítkami životopisů a vy nemusíte nikam jezdit, všichni tím tedy ušetříme čas i peníze.
Autorský článek. Další zdroje: Virtualspeech.com, Jbhxr.io, Studyworkgrow.com.au,
