SHIELD: Vesmírná technologie pro hladké přistání kdekoliv ve vesmíru
Aby se snížila složitost dalších vesmírných misí, přišla NASA s konceptem přistávacího modulu SHIELD, který je navržen tak, aby absorboval tvrdý dopad během budoucích přistání na různých planetách. Současný prototyp vypadá jako taková ocelová obrácená pyramida z kovových kroužků, která má za úkol absorbovat náraz.
Jak uvedla NASA, technologie pro zpomalení vysokorychlostního sestupu kosmické lodi je pro budoucnost klíčová. Inženýři proto vyvíjí experimentální design přistávacího modulu nazvaný SHIELD. Jde vlastně o skládací základnu podobnou akordeonu, která funguje jako deformační zóna auta a pohlcuje energii tvrdého nárazu.
A nejde jen o hladké přistání na kterékoliv nehostinné planetě. Každá vesmírná mise je nesmírně drahá a přistávací manévry patří mezi ty nejkomplikovanější části každé mise. SHIELD by proto měl také snížit náklady na přistání, v nejbližší době samozřejmě na Marsu a kromě toho, že umožní hladké přistání, bude s tímto „přistávacím štítem“ možné přistát prakticky na jakémkoliv místě. NASA by dokonce chtěla v budoucnu přistát se SHIELDy na několika takových místech na Marsu, a vybudovat tak síť přistávacích ploch.
SHIELD se už dokonce podařilo v tichosti otestovat loni v létě. Prototyp skládacího atenuátoru v plné velikosti byl spuštěn z padací věže. Prototyp také obsahoval smartphone, rádio a akcelerometr pro simulaci elektroniky, kterou ponesou budoucí kosmické lodě.
Během testu vrhlo odpalovací zařízení prototyp SHIELDu rychlostí 177 kilometrů za hodinu, což je rychlost, během níž přistával přistávací modul na Marsu poté, co byl zpomalen atmosférickým odporem. Inženýři také na zem umístili ocelový plát o tloušťce 5 centimetrů, aby simulovali ještě těžší podmínky pro přistání, než jaké jsou na Marsu. Palubní akcelerometr po testu ukázal, že SHIELD dopadl silou asi jednoho milionu newtonů, což je asi jako kdyby do něj narazilo těleso o 112 tunách. A výsledek byl skvělý. Veškerá elektronika náraz přežila bez úhony, trochu poškozeny byly pouze plastové komponenty, s čímž inženýři ale počítali.
Po úspěchu testu SHIELDu čeká teď inženýry návrh zbytku landeru. NASA tak tlačí vesmírné technologie stále dál. I v případě SHIELDu jde vlastně o využití konceptu technologie, která již byla vyvinuta pro misi Mars Sample Return, která z Marsu přiveze na Zemi vzorky, které aktuálně na Marsu sbírá vozítko Perseverance. Na Mars se tak bude muset vydat další kosmická loď, vyzvednout vzorky a pak s nimi bezpečně přistát na zemském povrchu.
Rover Perseverance také před několika týdny dokončil už desátý depot pro kapsle se vzorky z Marsu. Kapsle rover zanechává na marťanském povrchu, kde je mise Mars Sample Return bude muset vyzvednout, naložit a doletět s nimi zpět na Zemi. Titanové trubice jsou uloženy na povrchu v docela složitém klikatém vzoru, přičemž vzorky jsou od sebe vzdáleny každých 5 až 15 metrů. Robotická mise, která má vrátit vzorky na Zemi, má zatím podle plánů NASA odstartovat koncem roku 2028 s přistávacím modulem a výstupem na Long March 6 a orbitálním a návratovým modulem samostatně vypuštěným na Long March 3B. Vzorky by se ovšem měly vrátit na Zem až v červenci 2031.
Autorský článek, další zdroj: NASA
