Povstání v Tibetu bylo utopeno čínskou armádou v krvi. Letos od těchto událostí uplyne 60 let

Za povstání Tibeťanů před 60 lety zaplatily životem desetitisíce z nich
 Vojenství 
27. února 2019 12:21 / Depositphotos
  0   0
V roce 1959 se Tibeťané postavili čínské komunistické okupaci čelem. Zaplatili za to tvrdě - umírali po tisících. Dalajláma musel Tibet opustit a do současnosti sídlí v exilu.

Za pár dní, 10. března, to bude 60 let, co dalajlama, Tandzin Gjamccho, musel prchnout v přestrojení do indického exilu. Dlouho odolával, ale nakonec nebylo jiného východiska. Stalo se tak po devíti letech od chvíle, kdy vojska Čínské lidové osvobozenecké armády napochodovala do Tibetu a Tibet obsadila. Útěk dalajlámy se ukázal jako nezbytný, když vypuklo tibetské povstání proti této okupaci.

Dlouhý pochod přinesl genocidu

Všechno začalo už během dnů takzvaného Dlouhého pochodu. Při něm armádu čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga všude vítali květinami a jásotem. A tak její sebevědomí rostlo. Když ale v říjnu 1950 místo otevřené náruče narazili vojáci téhle armády v Tibetu na chladné a odmítavé pohledy a brzy i záškodnické akce, napětí vzrůstalo.

Čína se však dál chvástala, že chce na feudální střeše světa zavést pokrok a život, jaký diktuje socialistická společnost. Pravda byla bohužel přízemnější a krutější. Místo pokroku do Tibetu přinesli čínští vojáci jen komunistickou propagandu a genocidu. Za svoji dvoutisíciletou historii hlavního města Tibetu zažije Lhasa velmi brzy všechny druhy katastrof – včetně hladomoru. Zakázáno bylo  navíc i praktikování víry, se kterou jsou místní lidé na tomto místě spojeni po generace a staletí.

Sud naplněný třaskavou směsí doutnal jen chvíli

Situace se zhoršuje a z Tibetu se kvůli útlaku místních obyvatel stává soudek prachu. Rozbuškou nakonec je zdánlivě nevinná pozvánka dalajlámy na čínské velvyslanectví. Údajně se tam má přijít podívat na divadelní představení. Má ale přijít sám, bez svých strážců. To je Tibeťanům za daných okolností podivné a zesílí u nich obavy, že by se dalajlámovi mohlo něco stát. A tak se před palácem Norbuligka shromáždil dav Tibeťanů odhodlaných chránit dalajlamu vlastními těly.

Protest proti čínské okupaci skončí v krvi

Shromáždění se zvrhne v protest proti čínské okupaci. Zúčastní se ho podle některých údajů až 300 tisíc místních lidí a tibetská armáda složená z 3 000 vojáků. Triumfují Číňané.

Rozhodnou se totiž utopit povstání Tibeťanů v krvi. Z řady tibetských klášterů zůstanou trosky, dalajlamovi ochránci jsou veřejně popraveni. Dalších 86 tisíc lidí z centrálního Tibetu je povražděno, nespočet dalších musí utéct raději do Indie za dalajlámou.

Místní komunistický tisk celou událost nakonec shrnul sovy: „Rebelující imperialističtí bandité byli rozmetáni.“

Protesty pokračují až do dneška

I když uplyne 10. března od těchto událostí 60 let, od roku 1959 se vždy po několika letech opakují menší povstání a protesty na území celého historického Tibetu. Bývají však též tvrdě potlačována. V posledních několika letech je Tibet během března nepřístupný pro cizince, v tomto měsíci také platí speciální vyhlášky a zákazy  - jako například zákaz prodeje pohonných hmot, omezený počet osob vstupujících do prostoru starého města Lhasy - Barkor, povinnost pro státní úředníky pracovat celý měsíc včetně víkendů a další. Ani letos tomu není jinak. Čínské úřady vstup do Tibetu cizincům zakázaly a začnou je znovu pouštět až začátkem dubna. Zákaz potvrdily agentuře AP čínské cestovní kanceláře pořádající cesty do Tibetu.

Ve světě, Českou republiku nevyjímaje, se každoročně událost připomíná kampaní Vlajka pro Tibet a vzpomínkovými akcemi.

Dalajláma zůstává v exilu

Přestože Peking od velkého tibetského povstání investoval do zlepšení infrastruktury tibetského regionu velké finanční prostředky, původní obyvatelstvo je postupně číselně vytlačováno čínskými přistěhovalci. Také dnes je již 82letý dalajláma stále hlavou exilové tibetské vlády sídlící v indickém městě Dharamsala. Právě odtud prosazuje zvýšenou autonomii pro Tibet, ovšem čínská vláda se většinou k zásadnějšímu jednání nemá. Čtěte také: Čína buduje množství ponorek vybavených jadernými zbraněmi. Experti vědí, proč.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Šimpanzi nepřestanou překvapovat svojí inteligencí. Neuvěříte, co se naučil samec v Číně

Dům a zahrada

Potřebujete vyleštit rezavé věci? Účinná a jednoduchá metoda, jak se nežádoucího nánosu zbavit

Cestování

Zkuste cestovat po Evropě vlakem. Víme, jak jednoduše plánovat cestu a ještě hodně ušetřit

Zavřít reklamu