Štěchovický poklad možná ukrývá antigravitační pohon a další tajné vojenské technologie, na kterých pracovali Němci

Ukrývá štěchovický poklad tajné vojenské technologie, na kterých pracovali Němci?
 Vojenství 
10. února 2019 07:13 / Depositphotos
  583   14
Legenda o štěchovickém pokladu se začíná stávat něčím podobným, jako legenda o bájné Atlantidě. Jen zahrnuje menší počet lidí. Ačkoli si však téměř většina z nich vybaví bohatství v podobě zlata, šperků a dalších vzácností, zasvěcení tvrdí, že bohatství v něm ukryté může mít i jinou podobu. Možná prý skrývá utajené vojenské technologie.

Štěchovický poklad hledají různé skupiny už desítky let. Marně. Přesto se stal pro některé hledače celoživotní vášní. Zatímco Josef Mužík stále na jeho objevení pracuje, Helmut Gaensel i kvůli svému věku hledání opustil.

Navzdory tomu, že ho poklad ukrytý někde v okolí Štěchovic provázel celý život. Zájem o jeho nalezení byl totiž obrovský, a to i z pohledu státních zájmů. Gaensel byl prý dokonce nasazen ve vězení a po návratu z něj na bývalého nacistického pohlavára Emila Kleina, aby od něj zjistil potřebné informace.

Proč? Místo zlatých cihel by prý totiž nálezce objevil letadlo diskovitého tvaru, které se údajně vyvíjelo v době 2. světové války v Avii Čakovice. Součástky pro něj se měly vyrábět v tajné továrně v nedalekých Lukách pod Medníkem. To, co by mohlo být zajímavé i víc než sedm desetiletí po válce, je ale hlavně způsob pohonu tohoto letadla.

Podle některých spekulací se Němci totiž pokoušeli využít k pohonu antigravitaci. Pokud se jim to povedlo, bylo by zajímavé to objevit, protože v době míru to přes všechny snahy nedokážeme dodnes.

A tím rozhodně výčet možných tajných technologií a vědeckých poznatků nekončí. Němci prý prováděli také experimenty s antihmotou. Cílem bylo, aby na tomto principu vyvinuli jakési „paprsky smrti“.

Údajně se prokázalo, že v Prostějově firma Wichterle a Kovařík pracovala na projektu akustické rakety. Do jaké fáze jejich výzkum dospěl, nikdo neví, ale i v tomto případě se prý podle Gaensela dá předpokládat, že by štěchovický poklad mohl vynést na světlo výsledky, z nichž by se nám možná zatočila hlava.

Předměty naloupené po celé Evropě

Je ale možné, že poklad zahrnuje spíše jiné předměty. Dokud ho nikdo neobjeví, fantazie může pracovat, protože nález může představovat zlato, klenoty, umělecká díla. Hovoří se o tom, že by u Štěchovic mohly být ukryté především obrazy z Göringovy sbírky a další cennosti naloupené po celé Evropě. Samozřejmě, že by šťastný nálezce mohl narazit též na různé formy financí - říšské marky i valuty, možná i přístupová hesla k nacistickým kontům ve švýcarských bankách.

V neposlední řadě se objevily také teorie, že štěchovický poklad může skrývat Jantarovou komnatu. Její jádro vzniklo v roce 1701 jako pocta ke korunovaci pruského krále Friedricha Wilhelma I. Postupně se rozšiřovala, i když přešla v roce 1775 do vlastnictví ruského cara Petra I. V roce 1941 ji Němci demontovali a odvezli do zámku v Kaliningradu. Od roku 1944 je však osud Jantarové komnaty neznámý.

Objevilo se několik údajných svědectví, s různými teoriemi, ale žádné se nepodařilo prokázat. Ani to, že údajně většina skvostů Jantarové komnaty byla ve 126 bednách odvezena.

Poklady mizely v Argentině

Když bylo jasné v roce 1945, že válka pro Němce skončí porážkou, snažili se dostat (ukradené) poklady Třetí říše do bezpečí – většinou do jihoamerické Argentiny. Přepravu organizoval šéf gestapa Heinrich Müller a Hitlerův tajemník Martin Borman, vlastní transporty zajišťoval Otto Skorzeny.

Poslední velká zásilka, která v samém závěru války měla směřovat po trase Berlín – Madrid – Argentina obsahovala 540 beden. Jejich obsah je znám jen přibližně – mohly obsahovat již zmíněné poklady: říšské zlato, umělecké předměty, cenné papíry, německé bankovky a valuty i tajné materiály vojenského výzkumu z Ústavu císaře Viléma. Vzhledem k rychlému vývoji války se ale promeškala vhodná doba k přepravě těchto materiálů a nacisté museli hledat náhradní řešení. Legenda o tom, že to řešení našli někde v okolí Štěchovic, se tak zrodila.

Jak šla historie?

  • 18. dubna 1945 odjel z Berlína speciální vlak s nákladními auty, na které bylo naloženo 460 beden.
  • V noci 20. dubna odletěly z Berlína dva poslední dostupné letouny JU – 52, které pobraly celkem 80 beden.
  • Obě skupiny se vypravily jediným možným směrem, kde bylo tehdy ještě bezpečno – na východ do protektorátu Čechy a Morava, v Praze byly všechny bedny 22. dubna.
  • Ukazuje se, že jakákoliv další cesta beden je vzhledem k postupující frontě nemožná a z Berlína přichází rozkaz podepsaný Martinem Bormanem: Všechny věci je třeba bezpečně uložit.
  • Úkolem je pověřen plk. Emil Klein, velitel ženijní školy SS na Hradištku.
  • Všechny bedny jsou z Prahy přesunuty do Hradištka k připravené štole, ruští a francouzští zajatci z nedalekého koncentračního tábora je ukládají pod zem a maskují, po akci jsou postříleni strážnými SS a v dalším kroku Klein se svým pobočníkem Steigem likvidují i skupinu šesti strážných.
  • V květnu 1945 Klein odmítá splnit rozkaz vyhodit do vzduchu pražské mosty přes Vltavu a Štěchovickou přehradu a odchází do zajetí k Američanům.
  • 11. února 1946 přijíždí na Hradištko skupina amerických vojáků, které doprovází německý důstojník Günter Aschenbach. Skupina otvírá do té doby nezmámou štolu a odváží množství beden do Frankfurtu nad Mohanem. Akce probíhá bez vědomí československých úřadů.
  • 7. března 1946 jsou odvezené věci vráceny československým úřadům – jedná se o část Frankova archivu (od té doby se místu nálezu říká Frankova štola). Dokumenty se zabývají především možnou germanizací Čech a Moravy. Američané pravděpodobně očekávali, že objeví dokumenty o výsledcích vojenského výzkumu a zbraňových systémech, které německá armáda ve válce už nestačila použít.
  • Konec roku 1946 - Klein – poté, co ho Američané vydali československým úřadům – je vyslýchán v souvislosti se štěchovickým archivem, naznačují se možnosti, že u Štěchovic toho může být ukryto víc, než se podařilo najít.
  • 1949 ministr obrany Alexej Čepička celou oblast uzavírá rozkazem o vojenských újezdech.
  • 1963 na základě zpráv sovětské rozvědky z Vídně se uskutečňuje v letech 1963 – 1964 nová vlna hledání, a to za pomoci geologického průzkumu a dalších moderních metod – bez úspěchu.
  • Jaro 1963 – Helmut Gaensel se seznamuje při výkonu trestu ve věznici ve Valdicích s Emilem Kleinem.
  • 24. prosince 1964 – Klein je vydán do Německa (výměnou za agenta Abela), kde jej po propuštění z trestu navštěvuje i Helmut Gaensel.
  • 60. léta – Gaensel cestuje po jižní Americe.
  • 1968 – Gaensel jedná s československými úřady o vyzvednutí štěchovického pokladu, příjezd okupačních armád všechny aktivity likviduje, Gaensel opouští Československo.
  • 1973 – v Německu umírá Emil Klein.
  • 70. léta – 1989 – pokračují pokusy o vyzvednutí štěchovického pokladu pod kontrolou ministerstev vnitra a obrany, poslední práce provádí těsně před revolucí podnik zahraničního obchodu zaměřený na obchod se zbraněmi Omnipol.

(Čtěte také: Bombardování během druhé světové války vysílalo rázové vlny hluboko do vesmíru.)

Alena Hechtová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Příroda nám zatápí. Kvůli změnám klimatu vznikl projekt, který dohlédne na dostatek potravin v blízké...

Dům a zahrada

Zbavte svůj byt toxinů, díky správným pokojovým květinám

Cestování

Chystáte se do Paříže? Nezůstávejte jen ve městě a vyražte do okolí, nebudete litovat

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu