Satelit NASA objevil rostoucí ostrov uprostřed Pacifiku. Je jen několik dní starý a už se rozrostl na 24 tisíc metrů čtverečních
NASA k objevu nového a rostoucího ostrova použila svoji družici Landsat 9, která díky svým velmi výkonným kamerám pořídila skutečně detailní snímky nového ostrova uprostřed Pacifiku.
Všechno dění uprostřed oceánu začalo erupcí podvodní sopky na ostrovech Central Tonga 10. září. Následně se během pouhých jedenácti hodin z vodních hlubin vynořila pevnina vytvořená vytékající lávou, která byla ochlazena vodami oceánu a ztuhla. Vzniknul tak úplně nový ostrov.
Ale tím to zdaleka neskončilo. Naopak. Během následujících dnů celý proces pokračoval a ostrov se začal zvětšovat. Zatímco 14. září měl v průměru 4 000 metrů čtverečních, do 20. září se rozrostl na 24 000 metrů čtverečních s nadmořskou výškou 10 metrů, píše CNN. Stal se z něho tedy poměrně velký ostrov.
Nový ostrov se nachází jihozápadně od Late Island, severovýchodně od Hunga Tonga-Hunga Ha‘apai a severozápadně od Mo‘unga‘one. Tato část Pacifiku je domovem subdukční zóny Tonga-Kermadec, což je oblast, kde se pomalu srážejí dohromady hned tři tektonické desky.
Díky právě této tektonické aktivitě je konkrétně tato část Pacifiku hřebenem mořského dna, který má nejvyšší hustotu podvodních sopek na světě. A to je jeden z důvodů, proč také NASA používá svůj výkonný satelit k pozorování i této oblasti.
Nicméně příroda je silnější než technologie a nově objevený ostrov velmi pravděpodobně bude brzy zase minulostí. Sopečná hornina, ze které vznikl, totiž hodně podléhá zvětrávání a erozi, stejně jako vlnám a mořským proudům, takže je velmi pravděpodobné, že ostrov zase za čas zmizí.
Landsat 9 je americký satelitní systém navržený k opakovanému pozorování globálního zemského povrchu ve vysokém rozlišení, který sleduje jak přirozené, tak lidmi vyvolané změny na zemském povrchu i v oceánech. Satelit dokáže udělat za den až 700 detailních snímků. Landsat 9 obíhá Zemi, zachycuje zemský povrch v záběru širokém 185 kilometrů. Každý pixel na jeho fotografiích má průměr 30 metrů, pro představu je to zhruba velikost baseballového hřiště.
Landsat 9 nese dva nástroje: Operational Land Imager 2 (OLI-2) a Thermal Infrared Sensor 2 (TIRS-2). OLI-2 je multispektrální přístroj k zobrazování ve viditelném, blízkém infračerveném a krátkovlnném infračerveném světle. Zemský povrch vyzařuje teplo rychlostí úměrnou jeho teplotě. TIRS-2 pak detekuje vyzařované záření ve dvou tepelných infračervených vlnových délkách pomocí technologie zvané Quantum Well, což jsou vlastně infračervené fotoreceptory. Teploty odvozené od měření lze použít mimo jiné i k výpočtu množství vlhkosti v půdě.
Landsat 9 vyrobila společnost Northrop Grunman a tento satelit sleduje zemský povrch z úctyhodné výšky 705 kilometrů, což je podstatně výše než například Mezinárodní vesmírná stanice ISS, která se pohybuje ve výšce okolo 400 kilometrů. Satelit oběhne Zemi za 99 minut, což znamená, že za jeden den to stihne hned čtrnáctkrát. Tento satelit, jehož předchůdcem byl Landsat 8, byl na oběžnou dráhu vypuštěn v loňském roce, takže bude sloužit ještě řadu let. Pokud nedojde k nějaké technické závadě, měl by zemský povrch hlídat přesně deset let.
Landsat 9 je tak zatím poslední v řadě průzkumných satelitů NASA, které mají hlídat Zemi. První Landsat se vydal na oběžnou dráhu už v roce 1972. Za tu dobu postupně všechny satelity Landsat pořídily už přes 8 milionů snímků zemského povrchu.
