Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Když se v září roku 1519 vydával Fernao de Magalhaes na svou výpravu s cílem nalézt cestu z Atlantického do Tichého oceánu, ještě netušil, že sice objeví průliv pojmenovaný později jeho jménem, ale že obeplutí světa bude trvat 3 roky a cestou zemře většina posádky i sám věhlasný mořeplavec. 

Když se anglický džentlmen Phileas Fogg ve slavném románu Julese Verna dočte o otevření nové železniční tratě v Indii a spočítá si, že díky tomu je nyní možno vykonat cestu kolem světa během osmdesáti dnů, uzavře velkolepou sázku, kterou, jak známo, vyhraje.

S rozvojem letectví se pochopitelně čas potřebný k cestě kolem světa dramaticky zkrátil. Jako první obletěli zeměkouli američtí letci v roce 1924. Potřebovali 175 dní. O pět let později pak německá vzducholoď Zeppelin tuto dobu zkrátila na pouhých 21 dní.

První nonstop oblet zeměkoule bez mezipřistání, ovšem s tankováním za letu, uskutečnil v roce 1949 americký bombardér B-50 Superfortress, který potřeboval už jenom 94 hodin.

Bájný civilní nadzvukový letoun Concorde se zapsal mezi rekordmany v roce 1995, kdy obletěl zeměkouli za něco málo pod 32 hodin (31 hodin a 27 minut). Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání.

Ovšem v okamžiku, kdy se lety dostaly mimo zemskou atmosféru, na oběžnou dráhu Země, se časy potřebné k obletu zeměkoule počítají už v minutách. Astronauti na Mezinárodní kosmické stanici obíhají Zemi každých 92 minut. O termonukleárním pohonu kosmických lodí se můžete dočíst v tomto článku.

A známý americký podnikatel, vynálezce a filantrop Elon Musk, zakladatel kosmické společnosti SpaceX, je přesvědčen, že v nedaleké budoucnosti budou jeho civilní rakety schopné dopravit cestující na kterékoli místo na planetě za 60 minut. Na to si však zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu počkat.