Letištní scenery dokáží odhalit výbušninu, ale jak je to s jejich vlivem na lidské zdraví?

Záření letištních skenerů je prý slabé, tudíž neškodné
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Letectví 
26. června 2019 11:10 / Shutterstock
  12   0
V roce 2010 se uskutečnila poměrně rozsáhlá světová diskuse na toto téma a zazněla různá varování. Na riziko ozařování skenery poukázala u nás tehdy i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Uvedla, že podle ní může ubližovat i malá dávka záření.

SÚJB proto navrhoval, aby se pro bezpečnostní kontrolu osob na letištích používaly alternativní metody nevyužívající ionizující záření. Od té doby se však přístroje vylepšily, přesto obavy u někoho setrvávají. S nadcházející hlavní sezonou letních cest není na škodu si to vše trochu osvětlit.

Pro představu, dávka záření, kterou cestující dostane od letištního rentgenového skeneru, představuje prý asi jednu tisícinu záření, jaké schytáme při pořízení rentgenového snímku plic. Méně se však hovoří o tom, že cestující jsou vlastně mnohem většímu záření vystaveni přímo během letu. To totiž za každou minutu na palubě letadla působí na člověka taková dávka záření, která odpovídá množství, které tělo dostane právě při průchodu rentgenovým skenerem.

Záření je prý slabé, tudíž neškodné

A tak jsou prý obavy z letištních skenerů podle všeho úplně zbytečné. Asi jedna polovina všech letištních skenerů, se kterými se lze setkat, pracuje na milimetrových vlnách, což není takzvané ionizující záření, které by alespoň teoreticky mohlo poškodit DNA a zvýšit riziko rakoviny. Ta druhá polovina jsou sice letištní rentgenové skenery, jejichž záření je ionizující, ale zároveň je slabé a tudíž prý neškodné.

Vraťme se však ještě přece jen o pár let zpátky, do zmíněného roku 2010. Pomůže nám to odhalit důvody obav, které u některých lidí stále přetrvávají. Tehdy totiž David Brenner, ředitel Centra pro radiologický výzkum při Kolumbijské univerzitě v New Yorku, uvedl, že záření, které vydávají bezpečnostní skenery na letištích, je dvacetkrát větší, než se do té doby prý předpokládalo. A tak tento vědec vyslovil varování, že skenery na letištích významně zvyšují riziko rakoviny - minimálně u disponovaných jedinců.

Koncentrace záření na kůži

Brenner upozornil i na to, že vládní odborníci při zavádění a posuzování skenerů prý nevzali v potaz koncentraci záření na kůži. A přitom právě to prý je faktor, který výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Vědec tedy oznámil, že v ohrožení jsou zejména děti a také cestující s genetickými vadami a poruchami. Poukázal na to, že genetickými vadami a poruchami přitom podle statistik trpí každý dvacátý jedinec. „Jejich organismus má menší schopnost opravit buňky poškozené zářením,“ vysvětlil Brenner před devíti lety novinářům.

Dodal však, že nebezpečí, jemuž jsou cestující vystaveni, je přes to všechno relativně nízké. Zároveň ale zdůraznil, že se musí udělat další výzkumy a studie, které by rizika posoudily přesněji.

Jde o masové ohrožení veřejnosti?

Pokud by všech 800 milionů lidí, kteří projdou letišti každý rok, zároveň absolvovalo prohlídku skenerem, pak by i malé potenciální nebezpečí násobené obrovským množstvím lidí vystavených záření mohlo znamenat masové ohrožení zdraví veřejnosti," řekl vědec Brenner s tím, že riziko pro společnost může být tedy opravdu vysoké. Ne všichni odborníci s ním však souhlasili.

Skenery schválilo Ministerstvo dopravy a bezpečnostní i zdravotní rizika vyhodnocovala Agentura na ochranu zdraví," nechal se slyšet v reakci na tenkrát nová zjištění Kolumbijské univerzity mluvčí Úřadu pro civilní letectví. Doplnil, že podle současných měřítek může jeden člověk ročně absolvovat až 5 000 prohlídek skenerem, aniž by to poškodilo jeho zdraví.

Varoval i český SÚJB

Vzhledem k tomu, že podle současných mezinárodních doporučení není možné vyloučit negativní účinek záření na zdraví člověka ve formě zvýšené pravděpodobnosti vyvolání rakoviny ani u velmi malých dávek, je třeba, aby i takové ozáření podléhalo stanoveným pravidlům radiační ochrany," uvedla v tomtéž roce (2010) na základě zveřejněných informací česká expertka pro jadernou bezpečnost, Dana Drábová. V té době se vyčkávalo také ještě na případná rozhodnutí Evropské unie.

Skener v podstatě cestujícího virtuálně svlékne

Obavy pominuly, a tak se v letošním roce už na Letišti Václava Havla celotělové skenery připravují do provozu. Mají usnadnit bezpečnostní kontrole odhalení předmětů, které na palubu nesmí. Namísto stávajícího průchodu bezpečnostního rámem by tak měli cestující vstoupit do skeneru, který kontrole na obrazovce ukáže, zda u sebe nemají něco nebezpečného. V podstatě cestujícího virtuálně svlékne.

Tělesné skenery fungují na řadě letišť ve světě už téměř deset let. V minulosti je chtěla Evropská unie zavést povinně na všech letištích, ale s návrhem neuspěla. 

Na Letišti Praha zatím funguje jediný body (tělový) scanner pro cestující odbavené přes VIP salónek. Od letošního jara je však jisté, že letiště poptává okamžitý nákup dalších celkem sedmi kusů celotělových bezpečnostních skenerů s možností negarantovaného nákupu dalších osmi kusů v průběhu následujících tří let. Dodání nové technologie se předpokládá na konci roku 2019. Čtěte také: Díky algoritmům lze detekovat pohyb, tep i emoce jednotlivých osob přes zeď.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Vědci odhalili gigantické prohlubně v Jupiteru. Některé z nich mají hloubku až 130 tisíc kilometrů

Dům a zahrada

Autolednice se hodí na cesty i na pláž. Jak ale vybrat správně?

Cestování

Dokonalé kousky ráje na naší planetě: To jsou pláže v Karibiku

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu