Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Kopřivnický výrobce nákladních vozů si za dobu své existence díky unikátním technologiím, spolehlivosti a odolnosti svých vozidel vybudoval ve světě dobré jméno. Během své dlouhé historie Tatra vyráběla také vlakové vagony ve Studénce. Málokdo ale ví, že ve vagonce také vznikl letoun Tatra T.101, který překonal také několik světových rekordů.

Tatra s výrobou letounů začala v roce 1935, kdy nejprve stavěla stroje na základě licence Avro 626 Avian a Bücker Bü 131 Jungman. O dva roky později se společnost pustila do vývoje vlastního stroje, na jehož konci vznikl letoun s označením Tatra T.001. Z tohoto letounu později konstruktéři vycházeli při stavbě legendární Tatry T.101, která měla větší plochu křídel a ocasních ploch.

Letoun Tatra T.101 dosáhla několika rekordů včetně světového výškového rekordu v kategorii dvousedadlových letadel s obsahem motoru do čtyř litrů. V rámci tohoto světového rekordu se strojem piloti vystoupali do výšky 7113 m.

Původní letoun Tatra T.100 se nedochoval, protože zmizel během druhé světové války, a proto se rozhodli bratři Sklenářovi postavit jeho přesnou repliku. Jediné, co se dochovalo, byly plány letounu a motory Tatra HM-504 a Tatra T100, které bratři Sklenářovi získali s podporou automobilky Tatra od Národního technické muzea. Ke stavbě jediného funkčního leteckého motoru Tatra na světě použili celkem trojici motorů.

Motor je tedy jediným originálním dílem z roku 1938, vše ostatní museli bratři postavit znovu. Jedním z nejtěžších prvků byla podle nich stavba složitého tatrováckého křídla a také dřevěné vrtule. 

Amatérští konstruktéři se také museli naučit celou řadu původních technologií, které už byly časem zapomenuty a sehnat lidi, kteří s jejich pomocí dokázali části letounu konstruovat. Jediný funkční letoun Tatra T.100 v podobě repliky byl dokončen v roce 2008. Dále čtěte: (Tento sovětský těžký bojový kluzák skutečně létal. Do vzduchu mu musel pomáhat bombardér Tupolev).