Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Dnes představují rakety jediný způsob, jak do vesmíru přepravit lidskou posádku, vybavení a zásoby pro pobyt na oběžné dráze. Již léta ale existuje teoretická technologie, která by mohla neekologické a drahé rakety v budoucnu nahradit. Jedná se o takzvaný orbitální výtah, s jehož myšlenkou poprvé přišel ruský vědec Konstantin Ciolkovskij.

Ruský vědec a vizionář tak poprvé popsal zařízení, které by spojovalo oběžnou dráhu se zemským povrchem a fungovalo by podobně jako běžný výtah. K provozu takového zařízení by pak nebylo nutné spalovat desítky tun vysoce toxického paliva, které zamořuje naší atmosféru.

Vesmírný výtah by mohl být realizován v podobě dlouhého lana, po kterém by se pohybovala orbitální kapsle s nákladem nebo lidskou posádkou. Taková technologie by dokázala výrazně snížit cenu vesmírné přepravy už jen díky opakované možnosti jejího použití. Dnešní rakety jsou totiž stále převážně jednorázové.

Myšlenka orbitálního výtahu je založena na kombinaci několika fyzikálních faktorů, z nichž nejpodstatnější je odstředivá síla. Přestože se v teoretické rovině tímto mechanismem zabývala celá řada inženýrů z celého světa, dosud se nikdo neměl k tomu zkonstruovat prototyp, který by mohl být vyzkoušen v reálných vesmírných podmínkách.

Nyní po mnoha letech přichází japonská univerzita s oznámením, že v polovině září poprvé v historii na oběžné dráze otestuje zařízení, které by mohlo být prvním krokem k realizaci skutečného orbitálního výtahu pro přepravu na oběžnou dráhu. Jedná se o miniaturní zařízení o rozměrech několika centimetrů, které se bude pohybovat na desetimetrovém kabelu mezi dvojicí satelitů.

Celý experiment bude monitorován pomocí několika kamer, umístěných na obou satelitech. Cenná data, která pokus poskytne, pak chtějí japonští inženýři použít pro konstrukci skutečného výtahu, který by měl sloužit pro přepravu turistů na oběžnou dráhu kolem Země. Experti předpokládají, že pokud bude první pokus úspěšný, skutečný výtah by mohl být realizován do roku 2050. Dále čtěte: (Prasklina v trupu ISS nevznikla nárazem meteoritu. Vesmírná loď byla poškozena již na Zemi).