Nejnovější

Peugeot získal podeváté v historii ocenění za design, tentokrát s novým SUV fastbackem 3008

Reaktory, jejichž uvedení do provozu je naplánováno na roky 2023 a 2026, jsou oba typu China Fast Reactor 600 (CFR-600). Tento druh reaktoru, respektive jeho jaderná reakce generuje více paliva, než kolik spotřebuje. A to je to, co znepokojuje celý svět.

Cílem většiny jaderných elektráren je spotřebovat co nejvíce paliva, ne ho získat více. To platí obzvlášť tehdy, když reaktor produkuje plutonium, které se snadno přemění na jaderné zbraně. Takové reaktory se dnes v programech USA, Anglie nebo Německa nevyskytují.

To neplatí pro Čínu

V Číně tomu ale tak není. CFR-600 je sodíkem chlazený neutronový reaktor, což znamená, že místo vody, jako většina světových jaderných elektráren, je chlazen kapalným sodíkem s mnohem širším teplotním rozsahem a menší interaktivitou než voda. A rychlé neutrony mají více přirozené energie než tepelné neutrony, které musí být drženy v médiu s řízenou teplotou.

Uvnitř CFR-600 je palivo zvané směsný oxid (MOX), které se vyrábí z jaderného odpadu plutonia a ochuzeného uranu. Jedná se o další krok v procesu, který Čína zahájila v roce 2003 návrhem čínského experimentálního rychlého reaktoru (CEFR). Každý ze dvou reaktorů CFR-600 bude vyrábět energii 1 500 MWt a 600 MWe.

V čem je tedy problém? Rychlý reaktor využívá více uranu, a proto od něho jaderní vědci před desítkami let upustili kvůli vysokým nákladům na uranové palivo. Proč tedy Čína staví vedle svého velkého portfolia lehkých, vodou chlazených reaktorů takový reaktor? V novém článku odborníci z Centra pro vzdělávání v oblasti nešíření jaderných zbraní (NPEC) tvrdí, že s množstvím plutonia, které tyto tzv. rychlé reaktory vyrobí, by Čína mohla mít do roku 2030 minimálně 1270 jaderných hlavic. A to je opravdu hodně.

Jaderný program Číny je hrozbou

Dva bývalí náměstci amerického ministerstva zahraničí sepsali pro organizaci International Security and Nonproliferation nový dokument, v němž vyzývají světové vlády, aby konfrontovaly čínskou vládu. "Podle našeho názoru je přinejmenším čas, aby se země z celého Tichého oceánu navzájem diplomaticky zapojily, protože není dobré se dále zaplétat do výroby dalších tun nejnebezpečnějšího materiálu na světě, ale je třeba hledat lepší alternativu,“ stojí v dokumentu.

Odborníci říkají, že místo dialogu Čína učinila svůj jaderný program velmi neprůhledným. Pomalu hromadí jaderné zbraně, které podle odhadů amerických zpravodajských služeb povede k minimálně zdvojnásobení velikosti pekingského jaderného arzenálu a akumulace plutonia jim dodá ještě více těchto kritických zdrojů.

Může se stát, že Čína prostě chce velké množství plutonia jako způsob, jak se cítit konkurenceschopná s jinými světovými mocnostmi, nebo mít v případě potřeby přesvědčivou (jadernou) páku pro vyjednávání. Dále čtěte: Vědci našli svatý grál mezi bateriemi. Elektromobily se nabijí už za 10 minut.