Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Různé země už přijaly jasná rozhodnutí, kdy na jejich území skončí prodej aut se spalovacími motory. Probíhá velký tlak na automobilky, aby se vyráběla auta na elektrický pohon. Je ale reálné jít opravdu jen touto cestou? Dost možná se ještě výhybka přehodí jinam.

Problémy elektromobility

Koncept elektromobilu je už poměrně starý. Ale v poslední době dostává konkrétní obrysy. Jsou tu auta, která byla konstruována přímo pro elektrický pohon. Díky použití elektromotoru se zjednodušila pohonná jednotka aut. Auta jsou tichá a v místě provozu nevzniká výraznější znečištění. Snad jen víření prachu a opotřebované částečky pneumatik. Problémy ale vznikají jinde. Akumulátory mají malou kapacitu, velkou hmotnost, a hlavně velkou cenu. Elektřina, která se do nich ukládá, nevzniká vždycky ekologickou cestou. Známé jsou také potíže s hašením hořících akumulátorů.

Dalším problémem je rychlé zastarávání vyrobených vozidel. A k tomu všemu zkušenosti, kdy po osmi letech máte vůz s akumulátory na odpis a řešíte, zda se vám opravdu vyplatí investovat několik set tisíc korun do opravy, rozuměj výměny, akumulátoru. Na druhou stranu výrobci slibují, že brzy dojde k zásadnímu průlomu, ke změně technologií výroby akumulátorů a k zásadnímu snížení ceny. Ještě vždy ale zůstává potíž s tím, zda není výroba elektromobilu a jeho dobíjení větší zátěží pro životní prostředí. Kam s použitými akumulátory? A kde brát dost „zelené“ elektrické energie, tedy té, která není vyrobena spalováním uhlí, plynu a pro někoho i prostřednictvím jádra.

Auta na vodík

Jinou cestou mohou být auta na vodík. Jejich velkou výhodou je schopnost rychlého doplnění paliva, mají vlastně elektrický pohon, ale elektřina vzniká v palivovém článku. S těmi jsou zkušenosti ještě z časů kosmických projektů v šedesátých letech. V palivovém článku spolu reaguje vodík s kyslíkem. Vzniká elektrický proud a jako odpadní produkt destilovaná voda. Účinnost může být i kolem 50 procent. Současná auta na vodík jsou velmi komfortní. Prodávaným zástupcem je Toyota Mirai. Za tři minuty natankujete a dojezd činí asi 500 km. I ve vodíkových autech musí být akumulátor, který slouží jako stabilizační prvek, aby bylo dost energie pro náhlou akceleraci. Kapacita je ale nízká, kolem dvou kilowatthodin. Cena auta je ovšem vysoká. Zájemce musí počítat zhruba s 1,6 miliony korun. Cena by ale mohla klesat s počtem vyrobených kusů. A také cena paliva. Zatímco dnes vyjde kilometr jízdy na 2,50 Kč, do deseti let by to mohla být polovina. I tak je ale nákup i provoz vodíkového auta v tuto chvíli dražší než v případě elektromobilu.

Klasická auta na eko paliva

Pak tu je ale ještě jiná možnost. A přimlouvá se za ni řada vědců a motoristických nadšenců. Tou možností je zachovat stávající vozy, jít samozřejmě i dál cestou snižování jejich spotřeby, ladění účinnosti motorů a pomocí dalších úprav snižovat ekologickou zátěž. Ale hlavním průlomem by mohl být vývoj ekologického benzinu a ekologické nafty. Nemyslí se tím přitom míchání nějakých biosložek z řepky do klasického paliva. Myslí se na opravdovou výrobu nového čistého paliva. Touto cestou míří firma Porsche, která plánuje pro příští rok výrobu paliva, které bude složeno z méně složek než současný benzín či nafta. Tím pádem při jeho spalování nebude vznikat tolik škodlivin. Konkrétně má jít o snížení emisí oxidu uhličitého o 85 procent a k výraznému omezení produkce oxidů dusíku. Cena tohoto paliva je zatím vyšší, ale i zde by mohla postupně klesat. Výhodou by bylo zachování stávajícího vozového parku. Pouhým natankováním jiného paliva do vašeho vozu byste pomohli životnímu prostředí. Pokud ne jako nová varianta pro budoucnost, pak alespoň jako pomoc pro přechodové období. Nějakou dobu zde budou asi všechny technologie vedle sebe. Budoucnost pak ukáže, která se prosadí. Ekologickou zátěž i vaši peněženku můžete ale ovlivnit i pomocí stylu jízdy. To platí pro všechny technologie a psali jsme o tom zde.