Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Myšlenka stroje, který by mohl cestovat podobně jako krtek nepozorován pod zemským povrchem, nebyla pouze v myslích sci–fi spisovatelů. S touto myšlenkou si totiž pohrával také sovětský svaz a rozhodně ne pouze teoreticky.

Poprvé tento typ stroje navrhl v roce 1904 carský inženýr Pyotr Rasskazov z Moskvy. Na počátku první světové války byl Rassakov zabit a jeho kresby se ztratily. Teprve o mnoho let později se objevily v Německu.

Podle různých zpráv se k Rassakovského návrhům krtka přes své známosti v Německu dostal sovětský inženýr Rudolf Trebelevský, který později s podporou úřadů postavil první prototyp. Multifunkční superzbraň byla navržena tak, aby mohla minovat nepřátelské území, pokládat komunikační kabely a provádět geologický průzkum.

Projekt byl však za několik let opuštěn, protože sovětské úřady se rozhodly soustředit na další, důležitější aktivitvy.

V šedesátých letech minulého století dostal projekt bitevního krtka opět zelenou, za velké podpory Nikity Chruščova. Projekt byl dokonce natolik v popředí, že byl pro sověty důležitější než atomové zbraně. Na Krymu v té době byla vybudována speciální továrna na výrobu těchto strojů.

Socialističtí inženýři přišli s novými úpravami, díky kterým získala superzbraň skvělé provozní schopnosti, tedy alespoň na rýsovacím stole. Pětatřicet metrů dlouhý bitevní krtek byl totiž poháněn jaderným reaktorem. Díky tomu mohl urazit pod zemí mnohem větší vzdálenost s konstantní rychlostí až 7 kilometrů za den a mohl dokonce převážet i patnáctičlennou posádku.

Samotná posádka krtka se skládala z pěti lidí. Stroj mohl navíc přepravit až 10 výsadkářů a zhruba tunu nákladu, výbušnin a zbraní. Tato nová bojová monstra byla navržena k ničení nepřátelského opevnění, podzemních bunkrů, velitelských stanic a raketových sil.

Podle vojenského velitelství Sovětského svazu existoval také plán, že pokud se vztahy se Spojenými státy zhoršily za únosnou hranici, krtci by se vydali na ničivou misi s cílem zlikvidovat USA.

Jedna z teorií dokonce hovoří o tom, že tyto stroje měly instalovat na seizmicky nestabilní oblast Kalifornie sérii jaderných bomb do mořského dna, které by v případě odpálení vyvolaly obrovskou vlnu Tsunami, jenž by smetla americké pobřeží. Útok by tak byl považován za přírodní katastrofu a sovětská sabotáž by zůstala neodhalena.

Bitevní krtek byl podle dostupných zpráv testován v roce 1964 v oblasti Uralu. Tato zkouška byla údajně úspěšná, krtek se prořízl horou a zničil zkušební vojenský bunkr. Druhá zkouška už tolik úspěšná nebyla. Bojové monstrum podle nepotvrzených informací potkaly během druhého testu vážné potíže s jaderným pohonem, došlo k explozi a zahynula celá posádka.

Pravé příčiny této nehody zůstávají dodnes opředeny tajemstvím, ale všechny další testy byly odloženy a projekt byl za nedlouho poté ukončen. Později se dostal k moci Leonid Brežněv a projekt krtků již nikdy nebyl znovu vzkříšen.