Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Koneckonců – jak jsme nedávno zmínili i v souvislosti se štěchovickým pokladem se objevují informace, že by mohl skrývat nějaké tajné výsledky technologických vynálezů. Asi nejčastěji se hovoří o tom, že Němci vyvinuli něco, co by laikům, pokud by to spatřili, připomínalo létající talíř.   

Ale ve skutečnosti je toho více, co zejména ve zbrojním průmyslu nedává dodnes fajnšmekrům technologií spát.

Létající talíř?

Jisté je, že po válce se skutečně mnoho konstruktérů a vědců přiznalo, že byli zapojeni do vývoje létajícího talíře pro nacisty. Asi nejznámější byl raketový konstruktér Richard Miethe (zemřel v roce 2012). I díky jemu se dostaly na světlo informace o tom, že Němci byli blízko tomu, aby využili ve válce stroj, který by za letu byl schopný dosáhnout rychlosti až 5 000 kilometrů v hodině. Údajně by mu k tomu mělo pomáhat zvládnutí antigravitace.

Pokud však důkazy neleží někde bedlivě ukryté, těžko budou moc tyto informace být brány za fakta – i když některé skupiny badatelů tvrdí, že plány o konstrukci takového stroje byly převezeny. Liší se však cílová země. Někteří tvrdí, že byly převezeny do USA, jiní do Velké Británie a další pak, že do Sovětského svazu.

Paprsek smrti

I o takzvaném „paprsku smrti“ se toho už napsalo a napovídalo hodně. A přesto je nadále opředen otazníky. Němečtí technici prý za války nainstalovali speciální vysílače v pohoří Hartz. Ty měly pomocí elektromagnetických pulzů narušovat chod spojeneckých letounů. To prý i někteří piloti následně potvrzovali, protože poruchy, se kterými se museli při průletu nad pohořím prát, byly více než neobvyklé a časté. S jistotou se však nikdy nepodařilo prokázat, zda za vším stála opravdu převratná zbraň.

Podobné to je se zbraní, která se měla skládat z plynové spalovací komory a dvou reflektorů o průměru 3 metry. Ta prý na základě spalování metanu a kyslíku vytvářela ultrazvuk o síle 44 hertzů. Když se obrátil směrem k nepřátelům, zabíjel na dálku.  Zachovaly se však záznamy, že při testování tohoto vynálezu byly výsledky daleko skromnější. Při působení zbraně na 280 metrů dokázala vyvolat údajně jen nevolnost a závratě.

Proudový (neviditelny?) bombardér

K nejlepšímu, co nacistický zbrojní průmysl vyvinul, se měl řadit proudový bombardér nazvaný Horten HO229. Požadavek na jeho výrobu vzešel v roce 1943 od velitele vzdušných ozbrojených sil Hermanna Göringa. Představa byla taková, že bombardér bude létat rychlostí až 1 000 kilometrů v hodině. Úkol dostali ke splnění konstruktéři - bratři Hortenové (odtud název létajícího stroje). Pomoci ji měl speciální nátěr křídel letadla, vytvořený z uhelného prachu a silného lepidla. Taková kombinace látek měla zajistit pohlcení vln elektromagnetických radarů (USA) a tím pádem se snížila zaměřitelnost strojů.

Bombardér byl vyvinut k výzkumu i v maketě. Ta odhalila, že některé očekávané vlastnosti letoun skutečně měl, dokonce byl podobný prý současným neviditelným supermoderním letadlům. Zřejmě však zůstalo jen u oné makety. Nacisté bombardér nikdy v boji nevyužili – velký díl v tom ale může hrát i fakt, že na výrobě letounu se začalo pracovat až na konci války v roce 1945.

Sluneční dělo

Německý fyzik Hermann Oberth navrhl nacistům koncept slunečního děla. V té době to byl velmi smělý projekt, takže zaskočil i vědce. Oberth to ale viděl jasně. V jeho plánech se jednalo o obrovskou orbitální stanici, na které by bylo umístěno velké zrcadlo. Díky němu by se odrážely siné paprsky Slunce a koncentrovala se jejich síla ze vzdálenosti 8 000 kilometrů do jediného bodu. Vznikla by silná energie, která by určený bod doslova vymazala (vypálila) z povrchu zemského. Není divu, že nacisty v jejich megalomanském šílenství a rozpoložení taková myšlenka nadchla. Byli si však vědomi náročnosti, a tak výstavbu orbitální stanice a realizaci převratné technologie naplánovali až na dobu zhruba za 50 let. Netušili, co všechno těch pět desetiletí v historii přinese, jisté je ale to, že „sluneční dělo“ nikdy vzniknout nestačilo. (Čtěte také: Štěchovický poklad možná ukrývá antigravitační pohon a další tajné vojenské technologie, na kterých pracovali Němci).