Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Třetí říše potřebovala během války spolehlivé zásobování dělostřeleckých linií na východní frontě. Pro tento účel mělo být zkonstruováno spolehlivé vozidlo schopné projet i tím nejnáročnějším terénem s těžkým nákladem dělostřeleckých granátů. Samotný návrh transportního vozidla dostal na starost známý konstruktér Ferdinand Porsche. Obludná Škoda RSO, která vznikla v mladoboleslavském závodě, byla však ztělesněním velkého neúspěchu.

Vývoj tahače byl zahájen v roce 1942, kdy se osobně Porsche dostavil do Mladé Boleslavi a přivezl s sebou první návrhy. Na tomto úvodním setkání se představitelé Škody se zástupci německé strany dohodli, že se na projektu budou podílet také čeští konstruktéři pod vedením Oldřicha Meduny.

Koncem téhož roku byla většina prací kolem vývoje tahače hotova a závod se připravoval na stavbu prvních prototypů. Po dokončení prvního prototypu se obludný stroj za hlasitého drnčení ocelových kol vydal na svou první zkušební jízdu v okolí Mladé Boleslavi. Vozidlo, které se dokázalo pohybovat rychlostí jen 16 km/h, bylo totiž určeno výhradně pro jízdu v bahnitém terénu.

Celková hmotnost tahače byla sedm tun a dokázal vézt dalších pět tun nákladu, což je poměrně slušná užitečná hmotnost. Horší už to bylo se spotřebou, která v terénu dosahovala i 200 litrů paliva na sto kilometrů. V plném zatížení, kdy Škoda RSO táhla několik dalších nákladních vozů, se spotřeba vyšplhala na neuvěřitelných 600 litrů na 100 kilometrů.

O pohon čtyřkolového tahače v konfiguraci 4x4 se staral vzduchem chlazený zážehový řadový čtyřválec o zdvihovém objemu 6 024 ccm a maximálním výkonu 90 koní. Místo startéru byl vpředu instalován ještě malý vzduchem chlazený řadový dvouválec, který měl také předehřát olej a sací trubky.

Užitkové schopnosti této nestvůry vypadaly i přes některé nevýhody poměrně dobře, ale pouze do chvíle, než byla zahájena zkouška na rozmáčené louce. V tomto typu terénu se těžký vůz začal propadat a nedokázal se sám uvolnit. Tato zkouška byla pro osud tahače rozhodující, protože nedokázal plnit svou primární roli - zásobovat dělostřelectvo v rozmáčeném a válkou zničeném terénu.

Do konce roku 1942 vyrobili v Mladé Boleslavi deset kusů tahačů včetně prototypů. Do roku 1944 bylo vyrobeno pouhých 206 tahačů Škoda RSO, poté byla výroba ukončena. Původní plány přitom počítaly s měsíční produkcí až 450 tahačů. Dále čtěte: (Vznášející se sovětské monstrum mělo zdolat jakýkoliv terén. Bylo určeno pro bleskové útoky).