Izraelci ukázali záhadnou pumu na stíhačkách F-16 při operacích proti Íránu. Její náplň je ještě větší záhadou
Munice Joint Direct Attack Munition (JDAM) je v izraelském letectvu běžně používanou pumou. Ovšem snímky, které zveřejnilo izraelské letectvo IAF, ukazují dvě neobvykle označené přibližně 900kilogramové (2000librové) pumy JDAM řady GBU-31 pod křídlem letounu F-16C/D Barak. Fotografie byly prezentovány spolu se zprávou o misích provedených hluboko na íránském území a nad jeho hlavním městem Teheránem, nicméně k těmto dvěma konkrétním pumám izraelské letectvo neposkytlo na síti X žádné další informace.
Puma se zápalnou náloží
Výrazným rysem pumy JDAM na zveřejněných fotografiích je její označení. Patří mezi ně červený pruh kolem nosu zbraně a červeně natřená nosní zátka. Kolem nosu je také známý žlutý pruh, který na americké standardní munici označuje, že obsahuje trhaviny.
Pozornost budí především červený pruh, protože ten se na standardní munici JDAM objevuje jen velmi zřídka. Na základě standardního značení munice v USA může červený pruh označovat zápalnou nálož, zatímco tmavě červený pruh na šedém panelu označuje, že munice obsahuje dráždivou látku. To by mohlo naznačovat, že tyto izraelské pumy obsahují zápalnou složku.
Zápalné nálože nejsou obvyklé
Pokud by izraelské letectvo skutečně používalo munici se zápalnou náloží, šlo by o poměrně nestandardní zbraň. Jedním z mála známých příkladů systému JDAM se zápalnou náloží, o kterém je veřejně známo, je BLU-119/B CrashPAD (Prompt Agent Defeat). O této zbrani existuje jen velmi omezené množství veřejných informací. CrashPAD byl vyvinut jako hlavice určená pro použití s naváděcím systémem JDAM.
Program PAD vznikl mimo jiné proto, že klasické bomby mohou při zásahu skladů chemických nebo biologických látek způsobit jejich rozptýlení do okolí. Hlavice CrashPAD proto kombinuje výbušninu s velmi silnou zápalnou složkou, která má nebezpečné látky spíše spálit a zničit přímo v místě zásahu.
Je potřeba vědět, že standardní puma JDAM se skládá z naváděcího systému a řídicí sekce, ocasních ploch pro řízení a vzpěr připevněných k bombě pro stabilitu a omezenou schopnost klouzání. Tato sada se poté spojí s tělem bomby, obvykle variantou nebo derivátem všudypřítomných tříštivo-trhavých pum řady Mk 80. Kombinace žlutých a červených pruhů na izraelské bombě by mohla naznačovat jak vysoce explozivní, tak i zápalnou nálož, což by odpovídalo bombě třídy Mk 84 s hlavicí BLU-119/B CrashPAD. Puma by mohla být plnohodnotnou zápalnou náloží, přičemž žlutý pruh označuje trhací nálož, nebo by se mohlo jednat o bombu primárně s vysoce explozivní složkou a sekundárním zápalným účinkem, uvádí investigativní web Bellingcat.
Systém CrashPAD byl vyvinut v roce 2002 jako prostředek rychlé reakce pro použití v operaci Iraqi Freedom v roce 2003. Byl navržen k útoku na zásoby chemických a biologických zbraní. Toho dosahuje pomocí kombinovaného užitečného zatížení trhaviny PBX-109 s dávkou bílého fosforu. Ten sám o sobě není chemickou zbraní, jak se někdy někteří laici domnívají. Jde primárně o zápalnou munici, ačkoli se také pravidelně používá k výrobě kouřových clon a k označení cílů. Bílý fosfor, který hoří při teplotě kolem 800 stupňů Celsia, může způsobit velmi těžká zranění a jeho použití v hustě obydlených oblastech je podle mezinárodního humanitárního práva silně omezené.
Puma pro ničení chemických zbraní
Izrael má dlouhou tradici úprav amerických zbraní pro vlastní potřeby. Neobvyklé označení na pumách JDAM tak může znamenat i specifickou izraelskou variantu, která se od známých amerických systémů liší.
Záhadné označení na pumách JDAM tak může znamenat i něco jiného než nutně zápalnou munici. Použití systému CrashPAD by však dávalo největší smysl, neboť jde o zbraň se schopností ničení chemických zbraní. Spojené státy dlouhodobě upozorňují na možné íránské programy chemického a biologického výzkumu. Írán podle některých tvrzení rozvíjel chemické zbraně již na počátku 80. let a údajně je použil také během íránsko-irácké války. V roce 2025 americké ministerstvo zahraničí přineslo informace o nevyřešených otázkách týkajících se íránských chemických a biologických aktivit, včetně experimentů s látkami na farmaceutické bázi. Američané tvrdili, že Írán se nevzdal svého záměru provádět výzkum a vývoj biologických látek a toxinů pro útočné účely.
Zbraň proti zbraním hromadného ničení
Mohly by však existovat i jiné důvody pro použití zbraně, jako je CrashPAD. Taková puma by se hodila i na cíle produkující těkavé raketové palivo a další nebezpečné sloučeniny.
Zbraň vyvinutá v rámci programu PAD, známá jako CrashPAD, měla původně jediný cíl. Tím byl vývoj víceúčelové hlavice s výbušným a tříštivým účinkem, která by mohla být použita k poškození pevných biologických a chemických cílů a zároveň by mírnila kolaterální škody způsobené biologickými látkami. Rozsah použitelných cílů zahrnuje měkké až středně tvrdé cíle. Program PAD se nakonec stal významným nástrojem při ničení chemických a biologických zbraní s minimálními dopady na civilisty. V roce 2011 zahájila Agentura pro snižování obranných hrozeb koncepční studii pro konverzi BLU-119/B s použitím bezpečnějšího a levnějšího užitečného zatížení z hlediska životního cyklu. Je tedy možné, že izraelské letectvo na zveřejněných fotografiích používá právě takový systém.
Zdroj: X, Bellingcat, US Government.
