Nová technologie umí vyslat laserové paprsky na drony a nabít je tak přímo za letu. A to je důvod, proč budou drony na bojišti ještě nebezpečnější, než jsou teď. Díky bezdrátovému dobití by mohly drony zůstat ve vzduchu výrazně déle než dnes, pokud by se pohybovaly v dosahu laserového vysílače.

Jak bezdrátové dobíjení funguje

Systém, který vyvinula společnost PowerLight, funguje na principu spárování pozemního vysílače s přijímačem na dronu přímo za letu, jak uvádí odborný magazín TechRadar. Vysílač kombinuje pokročilý software navržený pro přesné ovládání laserového paprsku s hardwarem, který dokáže udržet přenos energie v řádu kilowattů – nebo i tisíců wattů. Jen pro představu: obvyklé laboratorní lasery fungují v řádu miliwattů, tedy tisícin wattů.

Software pro dobíjení dronů umožňuje vysílači zaměřit se na letící stroje a aktivně je sledovat, čímž se tzv. otevře cesta pro bezpečný přenos energie do dronu během letu. Takový přenos energie z vysílače do dronu bude dokonce možný až do výšky 1 500 metrů. Nicméně ty nejsofistikovanější drony létají ve výškách kolem 18 kilometrů, takže pro případné dobití budou muset svou letovou hladinu dramaticky snížit.

Integrovaný řídicí software se také může propojit se softwarem v bezpilotním letounu a poskytovat tak telemetrické monitorování a řízení. Taková interoperabilita znamená, že data a příkazy lze vyměňovat mezi sledovacím a řídicím systémem a palubním avionickým a telemetrickým systémem dronu. To by mohlo být použito k odesílání informací o nabití baterie operátorům na zemi, kteří pak mohou operativně dronu dodat potřebnou dávku energie ve chvíli, kdy je laser zaměřen na cíl.

Nekonečný let

Přijímač pro dobití bezpilotního letounu je zabudován přímo v dronu. Tento přijímač, který váží jen 2,7 kilogramu a nijak zásadně tedy nezmění konstrukci ani schopnosti dronu, zachycuje laserovou energii z pozemního vysílače a pomocí laserového měniče ji přeměňuje na energii ukládanou do baterie stroje.

Fotovoltaické laserové měniče energie fungují podobně jako solární články, tzn. že zachycují světlo a transformují ho na elektrický proud. Jsou však optimalizovány pro monochromatické laserové světlo s vysokou intenzitou, nikoli pro širokospektrální sluneční světlo. Přijímač také obsahuje vestavěný řídicí modul. Tento modul nepřetržitě shromažďuje telemetrické údaje o poloze a provozu dronu v reálném čase a předává tyto informace operátorům na zemi. Je také schopen navázat obousměrné komunikační spojení na bázi světla, což mu umožňuje odesílat i přijímat informace pomocí optických signálů.

Díky této technologii se tak z dronů, které dosud měly podle typu různě omezený dolet, mohou stát smrtící zbraně schopné doletět prakticky kamkoliv.

Jak uvádí ExtremeTech, tato nová dobíjecí technologie dronů byla vyvinuta ve spolupráci s americkým ministerstvem obrany a bude integrována do K1000ULE, dronu s dlouhým doletem a vysokou odolností, který vyvinula společnost Kraus Hamdani Aerospace. K1000ULE je plně elektrický a navržený pro trvalé mise s dlouhým doletem na podporu amerického námořnictva a armády.

Potenciál bezdrátového přenosu energie pomocí laserů, a tedy dobíjení dronů za letu, už armáda prokázala provedenými testy. Jeden takový provedla Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (DARPA), která prověřila přenos energie o výkonu více než 800 wattů z laseru vzdáleného 8,6 kilometru. Systém PowerLight je ale už ve stadiu reálného nasazení na mobilních platformách. Zbývají jen poslední testy, které mají být provedeny během následujících měsíců.

Je to technologie od Tesly?

Už v polovině minulého roku americká Agentura pro pokročilé výzkumné projekty v oblasti obrany (DARPA) potvrdila, že testovala dobití dronů na vzdálenost 8,6 kilometru a podařilo se jí přenést 800 wattů. A to byl v té době nový rekord. Jak moc tato nová technologie za několik málo měsíců poskočila dopředu? Opravdu hodně. Do té doby se totiž armádě podařilo v rámci testů přenést do dronů „jen“ 230 wattů na vzdálenost 1,7 kilometru po dobu 25 sekund a ještě o něco menší množství energie na vzdálenost 3,7 kilometru.

Na této nové technologii je ale ještě jedna velmi zajímavá věc, která by mohla udělat radost i mnoha milovníkům konspiračních teorií. Totiž s konceptem bezdrátového přenosu energie je už dlouhá desetiletí spojován především tajemný vynálezce Nikola Tesla. Ten už v roce 1901 začal stavět 57 metrů vysokou věž Wardenclyffe Tower na Long Islandu, která měla být prvním uzlem jeho „světového bezdrátového systému“, jenž by přenášel energii po celém světě. Technické problémy však vedly k tomu, že financování projektu, které původně poskytl finančník J. P. Morgan, bylo zrušeno a Teslova vize zůstala nenaplněna.

To je ale oficiální verze. Často se totiž rovněž mluví o tom, že J. P. Morgan zrušil Teslovi financování bezdrátového přenosu energie především z toho důvodu, že taková energie by byla zdarma, nebo alespoň velmi levná, a sám finančník by tak z Teslova vynálezu neměl žádný byznys. S tím se pojí i spekulace ohledně smrti Nikoly Tesly v lednu 1943. Oficiálně zemřel na infarkt ve věku 86 let, ale zajímavé je, že do jeho hotelového pokoje okamžitě vtrhla FBI a zabavila všechny jeho písemnosti. Od té doby se pak Teslovo jméno zmiňuje opakovaně v souvislosti s novými technologiemi, které „vyvíjí“ americká armáda.

Zdroj: TechRadar, ExtremeTech