Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Dnes je vše jinak. Známe však historii, která k dnešnímu stavu vedla? S papírem (nebo i papyrem) je méně práce. Když ale před několika staletími vzešel požadavek, aby nějaká informace byla v mnoha stejných kusech, bylo jasné, že by k tomu musela být použita armáda otroků, kteří by konkrétní texty přepisovali. A to nebylo jen tak jednoduché. I proto, že výsadu umět psát rozhodně neměl každý.

Antický Řím a písaři, pokroková Čína

V antickém Římě skutečně byly armády písařů, a ty přepisovaly a opisovaly texty nejrůznějšího charakteru. To v Číně tomu bylo jinak. Už v sedmém století po Kristu, za vlády dynastie Tang, v Číně vynalezli deskový tisk. Princip byl podobný, jako u těch nejprimitivnějších bramborových razítek. Vyřezat, nanést barvu a šup na papír. Otisknutí vzorů je ještě starší, dříve se ovšem tímto přítlačným způsobem tisklo jen na tkaniny (už ve třetím století). Nejstarší dochovaný tištěný spis je datován do osmého nebo devátého století.

Do Evropy dorazil tento deskový tisk až kolem roku 1300 a používal se pro ozdobování textilií. Podle teorie Josepha Needhama se Evropané naučili této technologii od misionářů, kteří ji odpozorovali v Číně. O sto let později, kdy se stal papír běžně dostupným, se deskový tisk (deskotisk) uplatnil při vytváření, dnes by se spíš řeklo kopírování, náboženských obrázků nebo hracích karet.

Také první evropské knihy a sešity byly vytvořeny touto z Asie pocházející technologií. Přitom se stále hovoří o Johannesi Guttenbergerovi jako osobě, která v této oblasti změnila svět vynálezem knihtisku. Proč?

Šablona nebo hromada písmenek?

Stránka vytištěná pomocí deskového tisku byla vlastně kopií ručně vyřezaného obrazu. Proto, aby se dal vytisknout i nějaký text, museli nejprve dřevorytci tento text (obvykle samozřejmě podle nějaké šablony) do dřeva vyrýt. To bylo nejen namáhavé a časově náročné, ale také nepřesné. Každé písmenko muselo být vyryto vždy znovu, tedy podobně, jako když píšeme.

To mimochodem velice vyhovovalo právě asijským národům, které nepoužívají abecedu, ale systém několika stovek a tisíc znaků. A tak, i když i v Číně a Koreji se experimentovalo se skládáním tiskové předlohy z více částí, se v těchto končinách a kultuře tato metoda neujala. Evropské jazyky s hláskovými sadami vycházejícími povětšinou z latinky z technologie pohyblivého typu však vytěžily maximum.

Tiskařský lis vznikl z lisu vinařského

Kolem roku 1445 přišel Johannes Guttenberg se zásadním vylepšením tisku. Tiskařský lis, který koncepčně vycházel z vinařského lisu, doplnil o rozebíratelnou předlohu. Na připravenou mřížku totiž vedle sebe sázel jednotlivé litery odlité z kovu. Jednalo se o další z jeho experimentů, kdy hledal, jak využít nové technologie k vydělávání peněz. Z jeho dosavadních experimentů mu do té doby zbyly vždy jen zkušenosti. A taky dluhy.

Písmenka v sazebnici

Tentokrát byl však na prahu něčeho nového. Spekuluje se dokonce, že myšlenku nosil v hlavě již delší dobu, ještě než odešel ze Štrasburgu. O začátcích jeho podnikání se toho ví celkem málo. Jisté ale je, že v roce 1448 si od svého švagra v Meinzu půjčil větší obnos peněz. A ty zcela zřejmě měly sloužit k vybudování tiskařské dílny.

První tištěná kniha všech dob

Lis se rozběhl nejspíše už kolem roku 1450. K pořádnému provozu ale bylo potřeba více z písmoviny odlitých písmen. Guttenberg si tedy půjčil 800 guldenů od mecenáše Johanna Fusta. A v následujících čtyřech letech měl se svými spolupracovníky pořádný frmol.

Odlévání písmenek, vytváření šablon, sázení liter do sazebnice. Kromě vedlejších, avšak dobře placených zakázek (pravděpodobně letáky, výukové i náboženské texty nebo odpustky) se věnoval tisku Bible.

Nicméně bylo to v roce 1454, kdy spatřila světlo světa první tištěná kniha. Byla to „Guttenbergova Bible" - latinská, měla 42 řádků, byla bohatě zdobená ilustracemi. Podle historiků se má za to, že v dílně na dvoře Humbrecht bylo vytisknuto asi 180 exemplářů (140 na papír, 40 na pergamen). Dodnes se zachovalo kolem 59 svazků, více či méně úplných.

Tvrdé bitvy u soudu

Jenomže namísto toho, aby si Guttenberg užíval zaslouženého uznání za svůj převratný vynález, čekaly ho tvrdé bitvy u soudu. Jeho mecenáš Fust jej totiž obvinil, že špatně hospodařil s jeho penězi a nepoužíval je k účelům předem stanoveným. Soud dal Fustovi za pravdu a ten se tak stal majitelem dílny s tiskařským lisem, včetně všech šablon.

Pro Guttenberga to znamenalo krach. A tak, i když to byl on, kdo svým vynálezem natrvalo změnil ráz civilizace, byl nucen odejít pravděpodobně jako společník do některé z nově vznikajících tiskařských dílen. Přitom to byl on, díky komu se začaly psát novodobé dějiny.

Rozšíření tisku na našem území

I do českých zemí dorazil tisk poměrně záhy. A to když byla kolem roku 1470 vytištěna „Kronika trojánská“. Žhavá novinka, kterou se tisk stal, byla natolik atraktivní i pro tehdejší svět podnikání, že už na konci století bylo po Evropě 250 tiskáren a z nich 40 tisíc výtisků knih.

Guttenbergův vynález byl v činnosti nějakých 500 let. První knihy, které vytiskl, jsou dodnes uloženy v knihovnách. Zůstane někde za 500 let uložená třeba i taková Wikipedie? Dvanáct technologií, které do šestnácti let zásadně ovlivní svět.

Víte, že?

• 7000 let před naším letopočtem někdo vyryl na želví krunýř první klínové písmo?
• 6000 let před naším letopočtem vzniklo zřejmě nejstarší známé písmo na území Evropy? Pochází z dunajské kultury Vinča (Rumunsko).
• r. 1234 byly v Koreji vyrobeny první pohyblivé litery z hlíny určené k tisku na papír. Nepoužíval se tiskařský lis, metoda ale byla velmi pomalá.
• v r. 1500 bylo ve světě již 1100 dílen s Guttenbergovou technologií.
• r. 1845 vznikla první rotační tiskárna. Díky nekonečným rolím papíru se tak mohly začít tisknout noviny ve velkém.