Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít ty, které budou nositeli převratných změn do roku 2025. Jednalo se o rozsáhlou studii nazvanou „Disruptive Technologies“ (rušivé technologie). V loňském roce svedla dohromady představitele podnikatelské sféry a akademické obce. Obě strany se snažily společně pojmenovat nositele budoucích změn a kvantifikovat jejich dopad na průmysl, obchod, zaměstnanost a ekonomiku.

Mezi více než stovkou kandidátů hledaly technologie, které v porovnání se svými substituty vykazují významnou dynamiku poměru ceny a výkonu, mají potenciálně široký dosah a významný ekonomický dopad. Zkrátka musejí mít sílu znovu zamíchat kartami. Vybraná finální dvanáctka má podle oslovených expertů potenciál ovlivnit několik desítek bilionů dolarů ročního světového produktu. Vedle technologií zabývajících se skladováním energie, obnovitelnou energií, novými metodami průzkumu a těžby surovin a autonomními dopravními prostředky je to těchto osm dalších.

Internet věcí

Levné senzory a pohony se stanou běžnou součástí strojů i předmětů denní potřeby. Ty se propojí prostřednictvím sítí. Aktuální přesná data a automatizované rozhodování otevřou nevídané možnosti pro optimalizaci procesů.

Cena MEMS senzorů spadla během posledních pěti let téměř na desetinu, ve stejné době se třikrát zvýšil počet připojených M2M zařízení. V roce 2025 jich bude připojen bilion. Již jsou známé prodejní automaty, které samy plánují své doplňování. Řada dalších aplikací se očekává v průmyslu, zdravotnictví, těžbě, zemědělství, dopravě, bezpečnosti i v utilitách. Přinesou lepší přehled o stavu systémů a pohybu produktů, ohlídají optimální podmínky pro pěstování plodin a pomohou zlepšit péči o chronicky nemocné pacienty.

Mobilní internet

Tahouny mobilního internetu jsou dostupná konektivita a stále výkonnější mobilní zařízení. V kapse dnes nosíme přístroje, jejichž výkon je srovnatelný se superpočítačem CDC-7600 z roku 1975. Chytré telefony navíc přestaly být luxusem pro vyvolené, staly se dostupnými pro široké masy a miliardě uživatelů změnily způsob interakce s okolním světem. Třetina přístupů na webové stránky a polovina přístupů do sociálních sítí je v USA prováděna z mobilních zařízení. Ta se mají do roku 2025 dostat do rukou dalším čtyřem a půl miliardám uživatelů převážně v rozvojových zemích. To významně změní způsob poskytování služeb napříč sektory. Řada z miliardy pracovních pozic zajišťujících transakce a interakce padne za oběť mobilním aplikacím. Nižší transakční náklady ale přinesou i nové příležitosti. Čtěte také: Už nejsou třeba věštci. Předčasnou smrt předpovídá umělá inteligence.

Automatizování rozhodnutí expertů

Automatizované systémy se naučí vykonávat práci expertů, přijímat příkazy v přirozeném jazyce a přijímat rozhodnutí na základě vlastního úsudku. Vše svědčí o tom, že nejde o přehnanou prognózu. Výkon počítačů roste. Superpočítač Watson (2011) je stonásobně výkonnější než o čtyři roky starší šachový šampion Deep Blue.

Mílovými kroky kráčí též umělá inteligence (Al), strojové učení a přirozená uživatelská rozhraní. Možná i vy patříte mezi půl miliardy uživatelů inteligentních digitálních asistentů Apple Siri nebo Google Now. Představili byste si něco takového před deseti lety? Pokrok umožní automatizovat řadu úloh dnes prováděných některým z 230 milionů expertů. Systémy odpovídající na dotazy v přirozeném jazyce budou schopny samy předat potřebné informace dalším zaměstnancům nebo zákazníkům. Řada pracovních pozic bude nahrazena a sofistikovaná analytika automatizovaných systémů doplní znalosti a talenty těch zbývajících.

Cloudy

Cloudové technologie umožňují používat softwarové i hardwarové zdroje v podobě služby poskytované prostřednictvím sítě. Výsledné řešení klade minimální požadavky na lokálně instalovaný software a výpočetní výkon, je flexibilnější a nákladově příznivější. Cena serverového výkonu dostupného v cloudu klesá o polovinu každých osmnáct měsíců. V průměru je třetinová oproti nákladům na vlastnictví serveru. Osmdesát procent severoamerických společností se proto chystá cloudu svěřit své kritické aplikace. To významně ovlivní strukturu tří bilionů dolarů utrácených firmami ročně za IT.

3D tisk

Už víme, že 3D tisk je dnes využíván zejména designéry, kutily a v prototypové výrobě. Razantní pokles cen 3D tiskáren, růst výkonu a rozšiřující se spektrum použitelných materiálů z něj však udělají v brzkých letech běžnou výrobní technologii. Zrychlí cestu produktů na trh, poskytne stabilní kvalitu, minimalizuje odpad a vypořádá se i s komplikovanými tvary. Mimochodem, věděli jste, že již dnes se 3D tisk používá také k tisku kmenových buněk do podoby tkání?

Genomika

Genomika bude v nadcházejících letech těžit z rychlého sekvencování genomu, analýzy velkých dat a rozvoje syntetické biologie. Rychlost sekvencování vztažená na dolar nákladů se zdvojnásobuje každých deset měsíců. Výzkumné týmy budou schopny rychle a levně testovat dopady genetických modifikací a stolní sekvencery DNA pomohou lékařům hledat optimální léčbu. Syntetická biologie umožní tvorbu modifikovaných organismů přímým přepisem DNA. Těžit z toho bude zejména zdravotnictví, farmacie, zemědělství, ale třeba i obor biopaliv.

Pokročilá robotika

Dnešní roboti jsou drazí, neflexibilní, zašroubovaní do podlahy a bezpečně oplocení. Jejich nová generace ale bude už vybavena smysly, strojovým viděním, vyšší obratností a vlastní inteligencí. Budou schopni bezpečně pracovat po boku člověka a reagovat na něj. Otevře se jim tak cesta do nových míst ve výrobě, úklidu i údržbě.

Příkladem nového přístupu může být Baxter, univerzální laboratorní robot s kompaktní konstrukcí a pětinovou cenou oproti průmyslovým robotům. Robotika se šířeji uplatní i v medicíně. Noví chirurgičtí roboti zvýší bezpečnost operací a robotická protetika a vnější skelety umožní řadě lidí žít hodnotnější život.

Pokročilé materiály

V uplynulých dekádách jsme vytvořili nové materiály s vynikající pevností nebo vodivostí, samočisticím povrchem, kovy s pamětí nebo nanomateriály. Obzvláště nanomateriály nyní procházejí dynamickým vývojem. Nabízejí mimořádné chemické nebo mechanické vlastnosti, počítá se s nimi v nových generacích displejů, efektivních bateriích, filtrech nebo solárních článcích. Nanočástice v budoucnu také pomohou přesněji aplikovat medikaci například při léčbě rakoviny.