Den, kdy z oblohy pršely dvacetikilové zlaté cihly
Pro turisty je Bombaj a vůbec celá Indie atraktivní destinací. A asi nejznámější stavbou tohoto velkoměsta je takzvaná Brána Indie (Gateway of India), 26 metrů vysoká stavba vybudovaná v letech 1911 až 1924 indo-saracénském stylu, jako upomínka návštěvy krále Jiřího V. a jeho manželky, královny Marie. Působivá stavba na pobřeží má pro Indii i další význam. Po získání nezávislosti, symbolicky právě touto branou, opustily v únoru 1948 Indii poslední britské vojenské jednotky.
Vraťme se však o několik let zpátky. Píše se rok 1944 a v bombajském přístavu kotví a vykládá svůj náklad loď Fort Stikine. Náklad tvoří bavlna, kaučuk, síra a dřevo a pochopitelně, celý svět byl ve válce, i vojenský materiál, převážně výbušniny a munice. Ale na palubě se nacházel i vzácnější náklad – 155 zlatých cihel.
Jak se stalo, že během vykládky vznikl na lodi 14. dubna požár, se už dnes zjistit nedá. K jeho likvidaci se dostavila jednotka přístavních hasičů, požár se jim ovšem nepodařilo zvládnout a než přístavní správa rozhodla, zda nemá loď vyvléci z přístavu, část nákladu explodovala. Záď rozlomené lodi se potopila, ale oheň ve vzduchových kapsách pod hladinou doutnal dál, což nikdo netušil. A dostal se až k osmi stovkám tun výbušnin, které tvořily část nákladu nešťastné Fort Stikine.
A přístavem, ale vlastně celým městem, otřásla v pořadí druhá, ale mnohem ničivější exploze. Obrovská vlna potopila či vážně poškodila 27 kotvících lodí. Explozí vymrštěné a dosud doutnající žoky bavlny zapalovaly objekty jak v přístavu, tak i ve městě. Hašení požáru trvalo tři dny a poslední doutnající ohniska byla dohašena až po 14 dnech. Počet mrtvých nebyl nikdy přesně určen. Střízlivé odhady uvádějí tři tisíce obětí.
Pro mnohé obyvatele Bombaje tragické dny. Ovšem pro některé zase dny nečekaně štědré. Při explozi bylo totiž do širokého okolí rozmetáno i zmíněných 155 zlatých cihel, z nichž každá vážila přibližně 22 kilogramů. Část zlata byla sice nalezena a navrácena právoplatnému majiteli, ale nikoli úplně zanedbatelná část se ztratila. Lze se jen domnívat, že z některých obyvatel Bombaje se v tento, pro jiné tragický den stali boháči. A pamětníci dodnes nazývají 14. duben 1944 dnem, kdy pršelo zlato. O miliardovém pokladu v jiné potopené lodi se dočtete v tomto článku.
Ostatně strojníci bagrů, kteří čistí přístav od usazenin, dodnes pečlivě sledují, co lžíce jejich strojů ze dna přístavu vylovily. Jeden nikdy neví.