Jak fungovaly rušičky v Československu? Místo Husákova projevu bylo slyšet jen: týtýtátá

V takovýchto rádiích byl slyšet hlas svobody ze Západu
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Technologie 
25. dubna 2019 12:28 / Shutterstock
  34   22
Poslouchat rádio je věc příjemná, zvlášť, když si naladíme stanici, která odpovídá našemu gustu. V bývalém Československu však existovaly stanice, které se vládnoucímu režimu nezamlouvaly ani trochu. A tak proti nim vytáhla vládní garnitura do boje těžké prostředky.

Úkol byl jasný: zabránit, aby informace z takových rozhlasových stanic pronikly k lidem.

Pamětníci vědí, že zakázané informace přicházely hlavně z rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Ti, kdo se narodili později, určitě zaznamenali tyto dva názvy „podvratného“ vysílání alespoň v nějakých filmech – třeba i slavných Pelíšcích.

Poslechnout si třeba písničky Karla Kryla…

Jak všichni víme, co je zakázané, má punc dobrodružství, a tak bylo hodně lidí, kteří potají alespoň jednu z těchto stanic ladili a snažili se informace zpoza železné opony hltat. Navíc – někdy tak bylo možné si poslechnout i písničky Karla Kryla, poté co musel emigrovat, takže lákadlem byl poslech i pro mladé lidi.

V 80. letech už trochu tály ledy, a tak rizika s tím, že někdo informaci o tom, co doma kdo poslouchá za zavřenými dveřmi, donese Státní bezpečnosti, byla výrazně nižší. V předchozích desetiletích však při troše smůly hrozily za naladění a poslech „rozvratných“ stanic velké nepříjemnosti. V práci, ve škole, v okolí a někdy i se zákonem. Není ale divu, že Státní bezpečnost dělala maximum pro to, aby snahu imperialistických nepřátel odvrátila.

Ne a nebudete poslouchat nic ze Západu, rozhodli vlivní

Krátce po zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa se tedy začalo s budováním systému rušících středisek po celém území státu. V Československu bylo tak rušení hned po Sovětském svazu nejintenzivnější. Zadání bylo jednoznačné: Rušit veškerá vysílání na krátkých vlnách a ještě bylo nějaké středovlnné vysílání. Zahlušit jej, aby nebylo srozumitelné posluchačům. A to se skutečně dařilo celkem dobře. Odchytit celé vysílání a rozumět všemu, co tam zaznělo, bylo prakticky s domácím rádiem nemožné. Informace tak chodily k lidem spíše útržkovitě.

Rušičky bránily příjmu nevhodných stanic hlavně ve městech, kde žilo nejvíce lidí. Pokud chtěl někdo lepší příjem, stačilo ale vyjet na chalupu nebo si vyjít do přírody. Tam rušení tak intenzivní nebylo.

Rušičky na jeden den byly vypnuté. Kvůli Husákovi

Za zmínku stojí ale jeden mimořádný den, v kterém byl příjem vynikající v celém Československu. Zařízení s rušičkami už bylo zastaralé, a tak se stalo, že rušilo i projev prezidenta Gustáva Husáka 1. května. To samozřejmě byl průšvih, kterému nikdo z techniků čelit nechtěl, a tak rušičku vypnuli. Než se tak stalo, lidé prý slyšeli z rozhlasu místo Husáka jen pípání „tata-tatata-tátá.“

Jak už bylo zmíněno, 80. roky se hlavně po nástupu prezidenta Michaela Gorbačova, nesly ve znamení uvolňování režimu. Na rušičky najednou začaly chybět peníze, a tak bylo jasné, že jejich existence spěje ke konci. Důvodem bylo i to, že se západní vysílače zlepšovaly, ale československé rušičky zastarávaly. V roce 1988 nakonec u sebe Sovětský svaz rušičky vypnul a Československo se přidalo.

O nenávratném konci rušení informovala Svobodná Evropa

Paradoxem na tom bylo to, že o ukončení rušení radiového signálu informovala jako první právě Svobodná Evropa. Rušičky na našem území utichly po 36 letech, přesně 16. prosince 1988.

V českých zemích docházelo k rušení rádiových vln nejvíce v letech 1948 – 1988. Po celém území našeho státu byly instalovány rušičky, tedy vysílače signálu rušícího příjem a šíření vln rozhlasových stanic ze zahraničí. V dobách největšího rozsahu rušení (v 60. letech) fungovalo v Československu 14 středisek rušení.

Rušil se příjem i dalších rádiových stanic

Závěrem, abychom byli přesní, dodejme, že cíleně rušeny u nás byly také stanice Radio Canada International, Radio Luxembourg, BBC, Radia Vatikán a Radia Madrid.

Zvláštním obdobím bylo v roce 1968 také rušení tehdejší okupační stanice Vltava vysílající z NDR (východního Německa). K němu docházelo v prvních dnech po obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. (Dále čtěte: Brigády na chmelnicích doprovázely traktory. Pamatujete, jak tehdejší stroje vypadaly).

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Děsivý nápad. Jaderná elektrárna Fukušima chce zamořit oceán radioaktivní vodou

Dům a zahrada

Na čem opravdu záleží v domácí pracovně

Cestování

Neuvěřitelná místa na naší planetě: Kam se vydat, když milujete tajemno?

Zavřít reklamu