Facebook bude do roku 2100 virtuální hřbitov
Podle nedávno zveřejněné studie publikované v periodiku Big Data & Society by do 50 let měly uživatelské účty zesnulých převýšit účty žijících lidí. Autoři studie však zdůrazňují, že se podle nich jedná o cenné kulturní dědictví.
Není třeba asi již opakovat, že Facebook za poměrně krátkou dobu své existence ovládl prakticky celý svět, včetně rozvojových zemí. Když uživatel náhle zemře, ne vždy pozůstalí znají přístupové údaje k jeho účtům.
Možnost připravit se na smrt Facebook nabízí v nastavení
Nutno dodat, že právě Facebook proto dává možnost se dopředu na takovou situaci připravit a stanovit člověka, který po smrti majitele účtu bude mít na jeho stránku přístup. Bude jen na něm a dohodě se zesnulým, jak dál bude s účtem nakládáno.
Pravdou však je, že ne každému je něco takového příjemné s přáteli či příbuznými řešit, a to i když se z důvodu pokročilého stádia nevyléčitelné nemoci dá očekávat, že skutečně smrt přijde brzy. V okamžicích, kdy smrt nastane nečekaně, je to ještě o kus složitější…
Víc účtů mrtvých do 50 let
Po každém z nás, kdo se kdy pohyboval na internetu a sociálních sítích, zbyde vždy nějaká digitální stopa. A to je právě téma studie v odborném časopise Big Data & Society. Podle ní by se mohlo za pár let stát, že zejména na rozšířeném Facebooku bude víc uživatelských účtů patřit mrtvým než živým.
Ve své podstatě to je sdělení, že se tato sociální síť stane za pár let virtuálním (digitálním) hřbitovem. Hlavní zlom v poměru živých a zesnulých uživatelů nastane podle tvůrců studie do 50 let. V číslech: očekává se, že do roku 2100 bude na síti existovat až 1,4 miliardy uživatelských účtů patřících zesnulým lidem.
Výzva technologickým gigantům
Pokud se zamýšlíte nad tím, proč někdo takovou studii vytvářel, odpověď je jednoduchá. Cílem bylo hlavně předestřít technologickým společnostem to, jaká situace by mohla nastat s neskutečně velkou masou osobních dat, nebude-li se tato otázka akutně řešit.
Důležité však je nezapomínat i na otázku etiky. Vedoucí týmu vědců, kteří se na výzkumu podíleli, zastává názor, že se nejedná jen o to, zda by se měla tato data nějak vymazat. Podotýká, že se jedná také o jakési digitální dědictví, které umožní budoucím generacím studovat naši kulturu a chování.
Je to totiž opravdu poprvé v historii lidstva, kdy jsou veškeré údaje o celém lidstvu přehledně na jednom místě. Koneckonců - kdo je na Facebooku již třeba deset let, i pro něj nabízí tato sociální sít vlastní retrospektivu událostí každodenními vzpomínkami všech uplynulých let. (Dále čtěte: Dvanáct technologií, které do šestnácti let zásadně ovlivní svět).
