První československá družice Magion vzlétla do kosmu v roce 1987
První československá družice s názvem Magion 1 zahájila svou misi dne 14. listopadu 1978. Do té doby na oběžné dráze létaly pouze sovětské družice, které byly vybaveny československými technologiemi. Družice byla určena pro výzkum elektromagnetických jevů v magnetosféře a ionosféře, kde měřila parametry plazmatu.
Družice byla vybavena speciálním příjímačem pro příjem takzvaných hvizdů, což jsou signály, které vznikají při výbojích blesků na jižní polokouli Země. Měření bylo založeno na snímání signálů na subdružici i hlavní družici, což z Magionu 1 dělalo světový unikát.
Návrh družice měl na starost inženýr Pavel Tříska s Jaroslavem Vojtou, kteří na jejím vývoji začali pracovat již v roce 1973. Družice byla navržena tak, aby zaznamenávala charakteristiky magnetosféry a vědci mohli sledovat vzdálenost obou těles a zjišťovat tak, jak některé procesy v magnetosféře fungují.
Družice Magion byl v podstatě jednoduchý kvádr o hmotnosti patnácti kilogramů, který měl na svém povrchu solární panely. Povrch družice byl původně zhotoven z hliníku, později byl ale pozlacen, protože v laboratorních podmínkách se hliník ukázal jako málo odolný proti kosmickému prostředí.
Magion posílal údaje magnetosféry celkem čtyři roky, než v roce 1981 shořel v atmosféře. V září 1989 byla do vesmíru vynesena družice Magion 2 a v prosinci 1991 Magion 3. Tyto družice už měly mnohem sofistikovanější tvar šestadvacetihranu a vážily kolem padesáti kilogramů.
Tyto československé družice ještě doplnila první česká družice Magion 4, která byla vynesena do vesmíru s ruskou družicí Interball 1 nosnou raketou Molnija. Díky těmto satelitům se podařilo získat množství užitečných údajů. Činnost Magionu 4 byla definitivně ukončena v září 1997.
V rámci projektu Interball, jehož se účastnila dvacítka zemí, včetně Ruska, Kanady, USA, Japonska a Evropské vesmírné agentury (ESA), byl vyslán i Magion 5. Do jeho přístrojového vybavení přibyl mimo jiné analyzátor chladného plazmatu a dvě kamery pro snímání noční strany Země a pozorování optických jevů. Poslední data z této družice přišla v roce 2002. Dále čtěte: (NASA ve spolupráci s Lockheed Martin vyvíjí unikátní dopravní letadlo budoucnosti).
