První československý kosmonaut ve vesmíru. Musel absolvovat zubařský kurz a s sebou si vzal panenku

Na oběžnou dráhu kolem Země se dostanou i nyní pouze vyvolení
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Letectví 
04. března 2019 11:21 / Technické muzeum
  6   0
V sobotu 2. března to bylo 41 let, co se do vesmíru vypravil československý kosmonaut. Nikoho asi v té době nenapadlo, že po více jak čtyřech desítkách let bude stále jediným. A to i přesto, že až do poslední chvíle se s ním připravoval na let do vesmíru ještě jeden kosmonaut.

Vše začalo roku 1976, když Sovětský svaz nabídl zemím sdruženým v programu Interkosmos účast v pilotovaných kosmických letech. Nabídka směrovala do Československa, ale také k vládám Polska a Německé demokratické republiky. U nás nikdo dlouho neváhal, a tak už ve druhé polovině roku 1976 proběhl mezi vojenskými piloty výběr kandidátů na kosmický let.

Do finále postoupili Vladimír Remek a Oldřich Pelčák. Ještě téhož roku v prosinci zahájili výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku v Sovětském svazu.

Čtveřice mužů, z níž jen dva mohli letět

Výcvik to byl náročný, několikaměsíční. Závěrečné zkoušky skládali v květnu 1977, a po nich byli rozřazeni do dvou posádek. Posádky byly tvořeny smíšeně, kdy velitel byl sovětské národnosti, a kosmonaut - výzkumník byl Čechoslovák. Jednu posádku tvořili Alexej Gubarev s Vladimírem Remkem, druhá byla složená z Nikolaje Rukavišnikova a Oldřicha Pelčáka.

K letu byla nakonec vybrána dvojice Gubarev – Remek, Rukavišnikov s Pelčákem se stali náhradníky. Ze čtyřlístku kosmounatů to pro jediného Pelčáka znamenalo definitivní konec nadějí, že se do vesmíru někdy podívá. Jako voják nikdy nevyjádřil ani v pozdějších letech zklamání či pocit křivdy, přesto si asi každý dokáže představit, jak těžké pro něj muselo být rozhodnutí to přijmout. Zvlášť, když na mladšího Remka padla přednostní volba i z politických a kádrových důvodů. Měl totiž podle tehdejších hledisek „lepší“ životopis. Jeho otec byl Slovák, generálporučík, navíc dlouholetý velitel vojenského letectva, matka byla Češka. I to byly důvody, které Pelčáka poslaly do role náhradníka.

Spojení s orbitální stanicí

Jak si pamatujeme z učebnic, kosmonauti vzlétli do vesmíru 2. března 1978 z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu. Později bylo jejich úkolem se spojit s orbitální stanicí Saljut 6, na které od 11. prosince 1977 žili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Sojuzu 28 se toto spojení podařilo, po v pořadí 18. oběhu Země, dne 3. března.

Po třech hodinách kontrol a příprav Remek s Gubarevem vpluli na stanici. Setrvali na ni týden, během kterého pomáhali základní posádce v jejím programu, uskutečnili několik televizních reportáží, a také experimentů připravených československými odborníky. Pak už zbývala cesta zpět.

Gubarev s Remkem přistáli 10. března 1978, jejich let trval 7 dní, 22 hodin a 16 minut. Jednalo se o absolutní vrchol kosmonautiky Československa. Vladimír Remek byl v pořadí 87. člověk ve vesmíru, a první z jiného státu než ze Sovětského svazu či USA.

Cílem bylo několik experimentů

Cílem výpravy Sojuz 28 bylo mimo jiné šest experimentů, které připravili českoslovenští odborníci. V experimentu nazvaném Chlorella sledovali rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu. Experiment se jménem Tepelná výměna zase porovnával subjektivní pocity tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla. Zajímavé pro další výzkumy i kosmické lety bylo též měření okysličování tkání kosmonautů.

Náš kosmonaut Remek měl řadu úkolů, mimo jiné ten, že před startem, během letu i po přistání vyplňoval speciální dotazníky Supos. Pomáhal studovat také extinkce, což jsou změny jasnosti hvězd při jejich západu v zemské atmosféře. Čistě technologický experiment byl pak ten se jménem Morava-Splav. Využíval pec k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého.

Musel umět odvrtat i zubní plombu

Jistou perličkou asi dodnes je, že Vladimír Remek, stejně jako Gubarev, na Bajkonuru před startem absolvoval desetidenní rychlokurz zubařství. Důvod byl jasný: kosmonauti Grečko s Romaněnkem na orbitální stanici si totiž stěžovali na bolest zubů. A tak návštěvníci, kteří za nimi letěli, měli být schopni v případě potřeby odvrtat plombu.

Pro Oldřicha Pelčáka, který se verdikt o tom, že do vesmíru neletí, dozvěděl jen pár dnů před startem, pak musela být jistou malou útěchou alespoň obyčejná panenka v moravském kroji. V socialistickém Československu se takové běžně prodávaly v hračkářstvích i obchodech se suvenýry. Pelčák pocházel z Kyjova, takže sehnat panenku v kyjovském kroji nebylo těžké. Žádná z nich – až na tu Pelčákovu, se ale nedostala do vesmíru. Když bylo jasné, že vstříc ke hvězdám poletí Vladimír Remek, vzal na těch nezapomenutelných sedm dnů alespoň Pelčákovu panenku s sebou, aby s ním létala po oběžné dráze. Nakonec věnoval Pelčákovým dvěma synům také obě rukavice od svého skafandru.

Ve vesmíru už byli cekem čtyři muži českého původu

Zatímco jméno Remka zůstane už navždy zapsané v naší historii, jen málokdo ví, že do vesmíru vzlétli celkem čtyři kosmonauti českého původu. A jak víme, jeden bohužel navždy zůstal mezi náhradníky. Z kosmonautů jiných zemí než Československa nebo Česka byli českého původu ale také tři z astronautů Spojených států amerických. A sice Jim Lovell, Eugene Cernan a John Blaha. První dva se účastnili programů Gemini a Apollo, třetí létal na raketoplánech Space Shuttle. Čtěte také: V kazašské stepi přistál návratový modul z ISS. Posádka byla dopravena v pořádku na Zemi.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Věda & Vesmír

Japonci objevili něco zvláštního uvnitř meteoritu. Nálezem byli velmi překvapeni

Dům a zahrada

5 tipů, jak v zimě ochránit vaši chatu před zloději

Cestování

Vánoční čas ve Švýcarsku má své unikátní kouzlo

Zavřít reklamu