Vzducholodi hlásí návrat. Uplatní se i v nákladní dopravě
Už loni vznikla studie, která potvrdila, že vzducholodi mohou hrát roli v boji proti globálnímu oteplování. Asi čtvrtina světových emisí oxidu uhličitého pochází z dopravy, přičemž lodě představují asi 3 procenta z tohoto celkového množství.
Loď versus vzducholoď
Studie navrhla využít proudů, tedy meandrující vzdušné proudy v zemské atmosféře, které se pohybují po celé planetě, k přepravě nákladu pomocí vzducholodí v nízkých nadmořských výškách. Při použití vysokých rychlostí větru a spolehlivého směru vědci zjistili, že vzducholodi naplněné vodíkem by mohly mít nižší spotřebu paliva a přitom by jejich let zabral méně času než plavba nákladní lodi.
Vzducholodi mají další velkou přepravní výhodu. Moderní plavidla totiž mohou přistát kdekoli, takže vlastně nepotřebují složitou dopravní infrastrukturu k tomu, aby na jejich palubu byl dopraven samotný náklad.
Navíc mohou létat i do oblastí, které jsou zasaženy přírodními katastrofami, například záplavami či požáry, a dopravit do nich pomoc.
Vzducholodi budou větší
Mezi firmy, které vyvíjejí vzducholodi nového typu, patří i Lockheed Martin. A ta chce postavit opravdu velká plavidla. Koneckonců, čím větší je vzducholoď, tím více nákladu může nést.
Firma taky vyvinula vzduchové polštáře, díky kterým je vzducholoď tak trochu vznášedlem, které může přistát i na vodě. Plastové prsty, jak jim konstruktéři říkají, pak ve spodní části lodi vytvářejí těsnění se zemí, což znamená, že vzducholoď může pojíždět přes malé překážky, jako jsou kameny nebo hrboly. To nabízí opravdu velkou flexibilitu v tom, kde může vzducholoď přistát.
Technologie vypůjčená ze vznášedel ale nebyla původně první volba. Nápad nakonec přišel od některých mladých inženýrů v konstrukčním týmu poté, co bojovali s tradičním konceptem přistání, tedy s tradičními přistávacími koly. Dále čtěte: NASA buduje své nadzvukové letadlo z částí starých válečných strojů.
