Nejnovější

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky 

Metro D bude skutečně bez strojvůdců. Dosud to nebylo možné, protože tomu v Česku bránil platný drážní zákon.

Možnost automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče se dostala do zákona poté, co ji po parlamentu schválil i senát. Česko se tak zařadilo mezi země, kde lze automatický provoz bez strojvedoucího realizovat.

Ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že automatický provoz zvyšuje bezpečnost metra, protože vylučuje možnost lidské chyby. Pokud jde o náklady, ty vstupní jsou sice vyšší, ale automatický provoz je ve výsledku ekonomičtější než provoz se strojvůdci.

Metro bez strojvůdce jezdí například v Dubaji, v Evropě se takovým svezete třeba v Paříži. Tam jedna z linek začala jezdit bez strojvedoucího v roce 1998. Ještě před tím však bezobslužné metro začalo ve Francii svoji existenci v městě Lille – a to dokonce od roku 1983. Metro či podobný systém dopravy bez strojvedoucího najdete rovněž v Norimberku nebo Budapešti. Běžný je již též v Koreji (jižní), Japonsku i v USA. 

Už mají neježděno 25 let

Je tedy jasné, že soupravy metra jezdící bez lidské obsluhy nejsou ničím novým, někde takovéto vlaky jezdí už více než 25 let.

Z technického hlediska je plně bezobslužné metro stejně bezpečné jako jakékoli jiné metro. Eliminací lidského faktoru navíc může být tento druh dopravy ještě o něco rychlejší a flexibilnější. Počítačově řízené rozjíždění a brzdění vlakové soupravy například umožňuje dosáhnout až 15 procent úspory energie.

Nejdelší trasu jezdí soupravy v barcelonském metru

Co se týká délky bezobslužného metra, evropským rekordmanem je zatím bezkonkurenčně španělská Barcelona. Linka metra projede bez řidiče 50 stanicemi, které se rozkládají po trase v délce 49 km.

Specifikem takových systémů je to, že vlaky jsou ve stanici odděleny plexidveřmi, které se otevírají automaticky teprve po zastavení vlaku. Jsou tak eliminovány například i pády do kolejiště nebo skoky pod vlak.

Metro D odlehčí dopravě nejen v Praze

Dlouho plánovaná stavba metra D, která propojí náměstí Míru s budoucí stanicí Depo Písnice, oficiálně začala letos v červnu. Předpokládá se, že stavět se bude osm let, město Praha za tuto novou, již čtvrtou linku zaplatí zhruba 70 miliard korun. Čtěte také: Tramvajové koleje v Praze: Kde všude kdysi vedly a kolik stála první roční tramvajenka?

Hloubení prvních šachet a štol začalo na Pankráci, v tuto chvíli hlavně pro geologický průzkum. Ten je nezbytný provést, aby bylo metro bezpečné. Očekává se, že po dokončení stavby nová trasa zásadně zlepší cestování v jižní části Prahy i pro lidi, kteří do hlavního města přijíždějí ze Středočeského kraje.

Pražský dopravní podnik počítá také s tím, že tunely, kterými vlaky bez řidičů budou projíždět, budou plně pokryté signálem rychlých sítí nové generace. Čtěte také: Revizoři v dobách minulých: Víte, kolik se platila pokuta za jízdu na černo a co nosili kontroloři na sobě?