Čína předběhla Elona Muska. Svůj Hyperloop úspěšně otestovala dřív než on
Pokud jste o hyperloopu ještě neslyšeli, tak jde o vysokorychlostní dopravní systém, který se už objevil v mnoha sci-fi filmech. Jeho hlavní část tvoří tubus nebo zkrátka takový tunel, který je ale utěsněný. Další důležitou součástí Hyperloopu jsou vozy nebo kapsle pro cestující, které jsou natlakované a uvnitř tubusu se pohybují pomocí magnetického pohonu bez odporu vzduchu. No a to vše je logicky doplněno o jednotlivé stanice.
Muskův Hyperloop ale pracoval s trochu jinou technologií, kdy vozy nebo kapsle pohání zbytkový tlak vzduchu a ventilátory. Jediným Muskovým úspěchem je ale test z roku 2019, kdy spolupracující Technická univerzita v Mnichově vytvořila na prototypu rychlostní rekord 463 kilometrů v hodině. O kus dál se o rok později dostala společnost Virgin, která provedla svůj test s pasažéry za rychlosti 172 kilometrů v hodině.
Čína, která je doslova okouzlená technologií maglev, tedy magnetickým pohonem, se pravděpodobně dostala nejdál. Tvrdí, že dokončila první integrovaný test v plném měřítku a plném procesu, při němž dosáhla rychlosti 130 kilometrů v hodině na dvoukilometrové trati. Nyní proto hodlá postavit šedesátikilometrovou zkušební trať, na které v budoucnu chce testovat vlak, který by se mohl řítit až tisícikilometrovou rychlostí.
Bohužel tyto informace nelze samozřejmě nijak ověřit, pravdou ale je, že v posledních měsících přicházejí z Číny zprávy o posunech ve vývoji technologií maglev stále častěji. Jak daleko ale může být tato země doopravdy s vývojem Hyperloopu tak, jak byl původně navržen, je otázkou.
Nejde totiž o nic levného. Musk původně někdy před deseti lety hýřil velkými plány a chtěl postavit trať, respektive tunel, který by spojoval San Francisco a Los Angeles. Už tehdy se ale odborníci shodovali na tom, že jeho mnohamiliardový rozpočet zdaleka nebude stačit. A zjevně skutečně nestačil.
Místo toho nyní Musk plánuje loop, kde by jezdila jeho elektrická auta. A fakt, že to s hyperloopem nebude nic jednoduchého, nakonec potvrzuje i společnost Virgin, která před časem oznámila, že sice bude vývoji dál pokračovat, ale nakonec ze své koncepce vyřadí komerční cestování a zaměří se pouze na dopravu nákladu.
Je to tedy hypoteticky jen Čína, kdo v této technologii dělá opravdové pokroky, pokud se jejím zprávám dá opravdu věřit. Zřejmě je tato země ochotna investovat miliardy do projektů, které jsou nesmírně nákladné a stejně tak nákladný bude i jejich provoz, pokud tedy někdy nějaký bude.
Hyperloopy se před několika lety snažily rozvíjet i další země, mezi nimi například Kanada, Itálie, Indie nebo Saúdská Arábie. Přestože všechny tyto státy měly stejně velké ambice jako kdysi Elon Musk, žádný posun v jejich vývoji nenastal.
Musk přesto tvrdí, že Hyperloop se bude hodit na Marsu. kde by se dal postavit a provozovat mnohem levněji než tady na Zemi. Atmosféra Marsu má totiž asi 1 % hustoty zemské atmosféry. Aby koncept hyperloop fungoval tady na Zemi, jsou zapotřebí nízkotlakové tubusy, které snižují odpor vzduchu. Pokud by však byla tato technologie postavena na Marsu, nižší odpor vzduchu by umožnil vytvořit hyperloop bez tubusů, takže by vlastně stačila jen dráha s magneticky levitujícím vlakem.
Autorský článek, další zdroj: Interesting Engineering
