Největší digitální fotoaparát na světě je hotov. Dokáže s trochou nadsázky zachytit i částice měsíčního prachu
Největší digitální fotoaparát na světě je vysoký 1,65 metru a na konci roku 2024 bude instalován na observatoři Vera C. Rubin, na vrcholu Cerro Pachón, v Chile. Ve své práci se bude soustředit především na katalogizování asi 20 miliard galaxií jako součást projektu nazvaného Legacy Survey of Space and Time (LSST). Desítky terabytů dat, které kamera LSST bude každou noc shromažďovat, posílí lidské znalosti o vesmíru a pomůže výzkumníkům rozkrýt podstatu tajemné temné hmoty a lépe porozumět tomu, jak se formují galaxie.
Kamera LSST funguje jako každý jiný digitální fotoaparát, ale je mnohem větší. Jeho 189 senzorů zachycuje světlo vycházející z objektů, jako jsou hvězdy, a převádí je na elektrické signály, které lze převést na digitální obrázky. Každý senzor je čtverec se stranami dlouhými asi 42 milimetrů a obsahuje více pixelů než jeden iPhone 13. Celkem má fotoaparát 3,2 gigapixelů a bude pořizovat snímky s dostatečně vysokým rozlišením. Vědci uvádí, že by klidně vyfotil golfový míček na vzdálenost 24 kilometrů. Jeho největší čočka s průměrem 1,57 metru je největší čočkou svého druhu, jaká kdy dosud byla vyrobena.
Chilská observatoř, na kterou se největší fotoaparát světa chystá, je samozřejmě observatoř Vera C. Rubin, také označovaná jako Large Synoptic Survey Telescope (LSST), která je zatím stále ve výstavbě. Observatoř se nachází na vrcholu El Peñón Cerro Pachón, 2 682 metrů vysoké hoře v oblasti Coquimbo, a bude tam dělat společnost sousedním observatořím Gemini South a Southern Astrophysical Research Telescopes.
Na observatoři Rubin bude umístěn Simonyi Survey Telescope, tedy širokoúhlý dalekohled s 8,4metrovým primárním zrcadlem. Dalekohled bude mít třízrcadlový design, který umožňuje kompaktnímu dalekohledu poskytovat ostré snímky ve velmi širokém zorném poli o průměru 3,5 stupně. Snímky budou zaznamenávány právě dokončeným 3,2gigapixelovým digitálním fotoaparátem.
Technologicky se jedná o to nejlepší, co kdy bylo sestrojeno. Konstrukce Simonyi Survey Telescope je mezi velkými dalekohledy jedinečná tím, že má velmi široké zorné pole, jak už bylo uvedeno výše, je to 3,5 stupně v průměru nebo 9,6 čtverečních stupňů. Pro srovnání, jak Slunce, tak Měsíc při pohledu ze Země mají 0,5 stupně napříč neboli 0,2 čtverečních stupňů. Jinými slovy, tento budoucí dalekohled bude o minimálně o jeden řád napřed před všemi současnými největšími dalekohledy.
Samotný fotoaparát dokáže udělat každých 20 sekund 15sekundovou expozici. Přemístění tak velkého dalekohledu a jeho usazení do 5 sekund totiž vyžaduje výjimečně krátkou a tuhou konstrukci. To zase znamená velmi malou clonovou hodnotu, proto musí fotoaparát umět velmi přesně zaostřit. Každý sebemenší objekt ve vesmíru bude také vyfotografován hned dvěma po sobě jdoucími 15 sekundovými expozicemi, aby bylo možné účinně potlačit dopady kosmického záření.
Je to ale velmi složitý technologický mechanismus. Fotoaparát má například šest filtrů, které pokrývají vlnové délky 330 až 1080 nm, nicméně poloha kamery mezi sekundárním a terciárním zrcadlem omezuje velikost jejího měniče filtrů. Může obsahovat pouze pět filtrů najednou, takže každý den musí být vybrán jeden ze šesti, který bude následující noc vynechán.
Celá observatoř Vera Rubin by měla začít pracovat někdy před koncem roku 2024 a největší současný fotoaparát světa by měl odvádět svoji práci rovných deset let.
Autorský článek, další zdroj: Interesting Engineering
