Obávaný nepřítel ruských pilotů S-300. Proč je poměrně stará sovětská zbraň tak nebezpečná?
Mobilními protileteckými systémy S-300 disponuje mnoho zemí z bývalého východního bloku včetně Ukrajiny. Tyto systémy sovětské výroby jsou i přes své stáří stále velice účinnou a obávanou zbraní, která dokáže na velkou vzdálenost velmi efektivně likvidovat vzdušné cíle v podobě vrtulníků, letadel všeho druhu a dokonce i raket s plochou dráhou letu.
Ukrajina však těchto systémů nemá dostatek na to, aby mohla efektivně bránit svůj vzdušný prostor a proto neustále volá po nových těžkých zbraních jak ofenzivního tak obranného charakteru. V souvislosti s aktuálním vývojem konfliktu, kde ukrajinská armáda bude muset přejít do ofenzivy, se však postoj západu mění a na ukrajinu začíná proudit těžká technika ať už v podobě zbraňových systémů S-300, nebo obrněných vozidel PbV-501 a Bushmaster.
Změna strategie boje
Dodávka těžkých zbraňových systémů ze západu pro okupanty nevěstí nic dobrého a konkrétně systém S-300 je vskutku obávanou zbraní. Znamená pohromou pro letecké údery. Tato protiletecká zbraň dlouhého doletu má totiž pro ukrajinskou armádu jednu zvlášť cennou výhodu - její jednotky ji dobře znají a umí ji dokonale ovládat.
Samotný systém S-300 není jedinou zbraní, ale celou rodinou zbraňových systémů protiletecké obrany existující v mnoha různých provedeních. Tyto osvědčené systémy jsou totiž prověřeny mnoha konflikty, kde byly za svou dlouhou éru nasazeny, jako velice efektivní a velmi účinně ztěžují ovládnutí leteckého prostoru nad bojovými zónami.
Jako nejúčinnější se systémy rodiny S-300 ukázaly při obraně strategických cílů, které dokáží ochránit v podstatě před jakýmkoliv úderem vedeným ze vzduchu. Fungují velmi spolehlivě v každém počasí a terénu. Systém je navíc vybaven vlastním radarem pro detekci blížících se cílů. Protiletecký systém S-3300 je také známý tím, že je vysoce odolný vůči okolnímu radiovému rušení díky poměrně sofistikované technologii v podobě radiolokátoru typu 64N6E2.
Účinná protiletecká zbraň
Mobilní systém S-300 se skládá vždy z více vozidel a je navržen tak, aby dokázal odpalovat rakety ze speciálních kontejnerů nastavených do vertikální polohy. Samotné rakety pak mají dolet podle jejich typu až 200 km. Maximální konfigurace protileteckého systému z rodiny S-300 může obsahovat celkem 6 odpalovacích kompletů s až 12 odpalovacími vozidly. V této konfiguraci tak má protiletadlová obrana připraveno až 288 raket a dokáže útočit naráz až na 36 cílů po dvou raketách. Díky tomu má pravděpodobnost zásahu podle typu cíle od 78 do 98 procent.
Tyto protiletecké zbraně má ve své výzbroji spousta zemí zejména z bývalého východního bloku. Systémy S-300 měla také Československá armáda, po rozdělení však zůstaly ve výzbroji Slovenska, které některé z nich nyní darovalo Ukrajině. Ukrajina disponuje několika stovkami těchto systémů, ale postupně je ztrácí v bojích s ruskou okupační armádou. Stále tak volá po dalších, které ještě v bývalých zemích východního bloku zůstaly. Dále čtěte: (Americké letectvo očekává zbraň, která neomylně zničí každý cíl. Nová klouzavá bomba má název StormBreaker).
