Z obrovského vraku Titanicu nezbyde během několika desítek let téměř nic. Nedávný průzkum odhalil něco nečekaného
Vědci s pomocí speciální miniponorky provedli již několik průzkumů vraku Titanicu a ukázalo se, že zbytky luxusního parníku jsou v mnohem horším stavu, než se předpokládalo. Záznamy z posledního ponoru z loňského roku naznačují, že během deseti let se vrak zcela rozpadne a ze dna oceánu navždy zmizí.
Obrovský zaoceánský parník se potopil v roce 1912 po nárazu do ledovce. Během této události se rozlomil na dvě části a dosedl na dno v hloubce 3 800 metrů. Vrak devastují bakterie, které požírají kovy spolu s agresivní mořskou vodou a silnými hlubinnými proudy.
Zbývá několik desítek let
Nejvíce poškozené jsou už i klíčové části lodi a předpokládá se, že vrak se do roku 2030 zcela rozpadne. Poškozené jsou také ikonické části lodi jako kapitánova kajuta nebo příď, na které se odehrávala romantická scéna filmu Titanic.
Vrak leží velice hluboko na to, aby jej mohl využít podmořský život jako například mořští koráli, jako je tomu u jiných vraků lodí. Díky tomu se 50 tisíc tun vážící plavidlo pomalu mění v hromadu rzi a prachu, kterou mořské proudy unášejí kilometry daleko.
Snímání 3D obrazu
Expedice, která vrak zkoumala, měla během posledního ponoru problémy s řízením miniponorek kvůli velice silným proudům. Ponorky jsou vybaveny kamerovým systémem, který dokáže nafilmované snímky převádět do 3D obrazu celého vraku a vytvořit tak kompletní počítačový model.
Vrak Titanicu přitahoval pozornost lovců vraků od svého potopení, ale objeven byl až 1. září 1985 americkým oceánografem Robertem Ballardem. Peníze na expedici získal jako odměnu od amerického námořnictva, protože objevil polohu dvou potopených jaderných ponorek.
Ballard pátral po vraku Titanicu už v roce 1977, ale zásadní průlom nastal až v roce 1985 kdy s pomocí ponorky Argo objevil lodní kotel. Následující den pak odhalil příď Titanicu a téměř tři čtvrtě kilometru vzdálenou záď.
Použití špatné oceli
Ke zkáze Titanicu přispělo podle šetření také použití křehčí oceli s vyšším obsahem síry, která po nárazu nevydržela působení tlaku vody v přepážkách. Později kvůli náklonu lodi došlo k vyrovnání tlaku, což způsobilo výbuch, který Titanic rozlomil na několik částí. Dále čtěte: (Během výstavby podmořských kabelů byl objeven vrak slavného bombardéru).